Ročně se na trh dostane 1,8 miliardy kusů PET lahví. Vláda chce zavést zálohy. Podle kritiků to zvýší náklady
Za plechovku či nápoj v PET lahvi bychom mohli od roku 2026 platit zálohu. Podle ministerstva životního prostředí se počítá se čtyřmi korunami, ale přesnou cenu stanoví až vyhláška k novele zákona o obalech.
Podle údajů ministerstva životního prostředí se každý rok na trh dostává zhruba 1,8 miliardy kusů PET lahví a 0,8 miliardy plechovek. Značné množství těchto obalů končí mimo tříděný odpad, například u PET lahví jde o každou pátou lahev. U plechovek je situace horší, tři ze čtyř plechovek nejsou tříděny správně.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL je cílem novely zvýšení míry recyklace a omezení množství odpadu v přírodě.
"Zálohování by mělo být ve všech obchodech nad 50 metrů, stejně jako u čerpacích benzínových stanic. To zásadní, proč zálohování děláme, je, že nechceme, aby se nám petky neválely někde v příkopech nebo ve škarpách."
PET lahve a plechovky by se měly vybírat na 11 tisících místech. Povinnost budou mít i on-line prodejci. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude ani povinné, ani dobrovolné místo odběru, ho zřídí provozovatel systému. Zálohy by se nevztahovaly například na lahve na mléko.
Lidé budou muset měnit plánování nákupů
V meziresortním připomínkovém řízení bylo přes 700 připomínek. Kromě technických záležitostí se mnohé týkaly samotného principu zálohování. S novelou nesouhlasí třeba ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček z hnutí STAN. Problémy v odpadovém hospodářství vidí jinde, než v zálohování PET lahví.
"Můj osobní názor je, a pokud vnímám nejenom připomínky mého rezortu, ale zároveň připomínky Svazu města a obcí, Sdružení místních samospráv, ale i veškerých hospodářských organizací jako Svaz průmyslu, Hospodářská komora, tak ty kritické připomínky jsou široké. Ta debata bude pestrá."
Kritici argumentují tím, že zavedení povinného zálohového systému zvýší náklady a bude komplikovat stávající systém třídění odpadu. Někteří upozorňují na nutnost dopravy obalů do obchodů a s tím spojené změny plánování nákupů, nároky na prostor sběrných míst a zachování tvaru nápojových obalů.
Plechovky a lahve se nesmí mačkat
Systém zálohování zavedlo 16 evropských zemí, od 1. ledna 2025 bude zaveden i v Rakousku a Polsku. Od roku 2022 se zálohy platí například na Slovensku. Prezident českého Svazu průmyslu a obchodu (SOCR) Tomáš Prouza loni v únoru řekl, že slovenská vláda podcenila to, že zálohované lahve a plechovky se mají vracet nezmačkané, což řada lidí nedodržovala. Již dříve vyčíslil náklady na spuštění systému na zhruba 5,2 miliardy Kč a provoz na 1,3 miliardy Kč ročně.
Někteří představitelé měst či krajů zpochybňují, že zálohování očekávaný efekt přinese. "Ty lahve nebudou recyklované ve smyslu, že by se vymyly a znovu naplnily," uvedl primátor Liberce Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj). "PETky nám snižovaly náklady, protože se prodávaly jako surovina. A co se stane teď? Nám zůstanou náklady, ale ten výnos půjde nápojovým společnostem," dodal Zámečník.
Podle plzeňského hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) by bylo lepší zavést zálohování ve vlnách - nejprve plechovky, potom PET lahve. Nevěří slibům vlády, že se zavádění systému nepromítne do spotřebitelských cen. "Musí se nakoupit automaty na sběr obalů a zaplatit transport," řekl Špoták.
Dá se tedy očekávat, že debata v parlamentu bude složitá.