Rostou znalosti dětí o jejich právech

nase_dite5.jpg

Vláda chce usilovat o snížení počtu týraných dětí a dětí v ústavech. S tímto cílem ve středu schválila koncepci, kterou vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Z informací, provázejících návrh, také vyplynulo, že v Česku přibývá týraných a zneužívaných dětí. Dle některých názorů však nejde o zhoršení situace v zemi, ale spíše o lepší informovanost.

"Jsme přesvědčeni o tom, že naším základním požadavkem musí být zabezpečení plnohodnotného dětství pro co největší počet dětí, které mají tyto problémy,"řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas po schválení Koncepce péče o ohrožené děti a děti žijící mimo vlastní rodinu. Vláda chce podle jeho slov vytvořit široké spektrum možností náhradní péče s upřednostňováním péče rodinné. Ministr také považuje za potřebné zvýšit povědomí o tomto problému, protože velmi často k týrání dětí dochází díky lhostejnosti okolí. V souvislosti s návrhem koncepce média přinesly také šokující zprávu, že v Česku přibývá týraných a zneužívaných dětí a že počet zaznamenaných případů tělesného týrání se v posledních deseti letech zvýšil dokonce až čtyřnásobně.

Podle ředitelky Nadace Naše dítě Zuzany Baudyšové naštěstí situace ve skutečnosti není zdaleka tak dramatická, jak napovídají titulky, ale spíše svědčí také o rostoucí schopnosti obětí bránit se.

"Pravda, křivky týraných, zneužívaných dětí narůstají, ale není to snad tím, že lidí, kteří by byli schopni dětem ublížit, je stále víc. Ale je to i tím, že děti samy jsou schopny už díky určité hladině znalosti dětských práv a orientaci v problému týraní, zneužívaní, se svou smutnou událostí se obrátit na některé instituce, například na telefonickou linku bezpečí, kde mohou svůj problém sdělit anonymně a tím vlastně dostanou určitou odvahu a oporu, aby svůj problém si pro sebe nenechaly, ale aby ho adekvátně řešily. Čili myslím si, že nemůžeme vidět jenom věci z negativního hlediska."

Zuzana Baudyšová z Nadace Naše dítě považuje polistopadový vývoj v tomto směru tedy spíše za příznivý.

"Myslím si, že za 17 let od revoluce Česká republika hodně postoupila. Máme mnohem větší znalosti o celé problematice. Můžeme o nich otevřeně hovořit. V minulém režimu jsme ani nemohli o týraní, zneužívaní dětí hovořit, protože se to neslučovalo se socialistickou společností."

Předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková si naproti tomu ve vývoji posledních 17 let všímá prvku, který podle ní kladně hodnotit nelze, a to je méně důsledný lékařský dohled nad dětmi. O jeho určité fázi dokonce Vodičková hovoří jako o rozpadu:

Ilustrační foto
"Rozpad pediatrické péče na počátku 90. let, kdy si každý může vybrat svého lékaře, vedl k tomu, že nikdo není schopen dohledat, jestli rodiče vůbec chodí třeba s kojencem nebo s batoletem k lékaři."

Vládní koncepce při řešení existujících problémů sází na týmy profesionálů z řady odvětví - tedy včetně policistů, psychologů či pedagogů, ale jak dodává Zuzana Baudyšová z Nadace Naše dítě: "Koncepce je i o tom, že by měla být mnohem větší provázanost, spolupráce nestátních a státních organizací," což Baudyšová oceňuje, stejně jako fakt, že se vláda vůbec touto problematikou zabývá, rozšiřuje veřejné povědomí o ní a dává najevo své postoje.

Kromě otázky týrání a zneužívání dětí vláda také konstatovala závažné nedostatky v systému umisťování dětí do náhradní péče. Kvůli nedostatku zařízení jsou děti posílány do míst vzdálených od původního bydliště. Vláda chce proto usilovat o rozvoj sítě těchto zařízení, ale zejména klást mnohem větší důraz na náhradní rodinné prostředí místo ústavní péče. Vládní materiál proto vyzývá k větší motivaci zájemců o pěstounství či adopci a také chce pracovat na odstraňování průtahů v soudních řízeních o opatrovnictví dětí.