Rožmberkové - nejznámější český rod opředený mnoha legendami

r_2100x1400_radio_praha.png

V roce 1611 zemřel poslední Petr Vok z Rožmberka. Na podzim si tedy připomeneme 400 let od vymření rodu a právě proto byl rok 2011 vyhlášen Rožmberským rokem. Nejslavnějšímu českému šlechtickému rodu se dlouhodobě věnuje historik Jaroslav Pánek, místopředseda Akademie věd a profesor na Univerzitě Karlově.

Historik Jaroslav Pánek
Pane profesore, které období bylo pro rožmberský rod nejvýznamnější? Kdy hráli v českých dějinách největší roli?

"Pokud bychom brali roli Rožmberků v době středověku, tak si musíme položit otázku, zda je směrodatné budování dominia a soulad s českým státem nebo naopak konflikty s českým panovníkem a královstvím. Z tohoto hlediska by bylo pravděpodobně nejvýznamnější i když také nejkontroverznější období Oldřicha II. z Rožmberka, jeho významná role v době počátku husitství, kdy se k husitismu hlásil a potom to následující období, kdy naopak husity velmi tvrdě potíral, ale každá ta generace přinášela do vývoje českého státu a zejména jižních Čech něco nového. Nejznámější je ovšem ta poslední dvanáctá generace s Vilémem a Petrem Vokem. Tehdy skutečně rožmberský rod dosáhl svého vrcholného významu, je to doba evropského rozpětí rožmberské politiky a intenzivní a svým způsobem velmi oddané služby českému státu. Na druhé straně rod vstoupil velice významně do náboženských zápasů. Konverzí Petra Voka k Jednotě bratrské se změnila situace a rozložení sil v českém království. Jeho vyznění v době pasovského vpádu je pak záležitost, která vede až do těch legendárních rovin."

Připomeňme, že k pasovskému vpádu došlo v roce 1611. Pasovští zde přišli na pozvání Rudolfa II. a vypadalo to, že zůstanou nadlouho.

"To byla doba rozkladu habsburské moci před třicetiletou válkou. Rudolf II., který byl jinak v mnoha ohledech velmi inteligentní a zajímavý panovník, v té době už trpěl těžkou psychickou chorobou a nebyl schopen rozumného rozhodování, pozval zahraniční vojsko, to byl vlastně nepřátelský vpád do vlastní země, něco naprosto absurdního. Petr Vok byl schopen, byť ne zabránit mu, ale alespoň zkrátit utrpení obyvatelstva jižních Čech tím, že to vojsko vyplatil. Znamenalo to sehnat dostatečné množství peněz, aby žoldnéři, kteří se jinak živili a zabývali pleněním, vražděním, znásilňováním zejména vesnického obyvatelstva, dostali svůj žold. Petr Vok na to obětoval celou finanční rezervu, tzv. rožmberský stříbrný poklad a tímto způsobem vrátil alespoň na několik dalších let do jižních Čech mír."

Z vaší řeči i díla jde poznat, kdo je váš nejoblíbenější Rožmberk. Dovedu si představit, proč si člověk oblíbí Petra Voka, neumím si ale moc představit, proč si člověk oblíbí jeho bratra...

Petr Vok z Rožmberka
"Víte, to je zvláštní, to byli dva bratři, kteří se navzájem velmi málo podobali. První, Vilém, ten o čtyři roky starší, kterému jsem dal tak trochu druhé jméno ´politik smíru´ byl opravdu mimořádně nadaný a schopný politik, který v porovnání s jinými politiky své doby byl na evropské úrovni.

Petr Vok byl člověk, který byl neustále ve stínu svého staršího bratra. Já jsem taky mladší bratr, takže to znám a dokonce mu psychicky docela dobře rozumím. On si našel jinou cestu, od vzdoru toho mladšího bratra po navázání na dědictví. Vilém zemřel v roce 1592 a Petr Vok byl potom rožmberským vladařem až do roku 1611, čili poměrně dlouhou dobu. Pokračoval v těch pozitivních snahách Viléma z Rožmberka a dovršil to právě tím, že narozdíl od chladně uvažujícího velmi racionálního politika Viléma, toto byl neobyčejně citlivý člověk. Dokonce i do té politické činnosti, které se dlouho vyhýbal, ačkoli nakonec i v české politice velmi závažnou úlohu, tak do ní vnesl něco emocí a zlidštil ji. Proti Vilémovi je to vklad úplně jiného typu."

Vy jste v pořadu Historické otazníky vyprávěl i o některých rožmberských pověstech. Můžete nějakou zmínit?

Vilém z Rožmberka
"Rožmberské pověsti začaly vznikat už na počátku 17. století a týkaly se soukromého života kavalíra Petra Voka. On to byl kavalír, který v prvních 40 letech svého života vedl normální život svobodného muže a pohyboval se po českých zemích i jinde po Evropě a byl oblíbený v dámské společnosti, proto se s ním začalo spojovat mnoho přehnaných představ o tom, že je to prostopášník atd. To neodpovídá skutečnosti. Ale faktem je, že on, který byl vychován v dívčím prostředí, to prostředí dobře znal a uměl se v něm úspěšně pohybovat. Tam začala ta první legenda, která se nese do dneška - Petr Vok jako člověk, který má zájem především erotický. To není pravdivé. Potom ovšem, jak jsem se zmiňoval o vyplacení toho nepřátelského vojska, tam vstoupila další záležitost, stal se opravdovým mírotvorcem. To mu nikdy zejména Jihočeši nezapomněli, protože se nic podobného za jejich životů a ani později nestalo, aby někdo v tomto rozsahu obětoval vlastní majetek za záchranu svých bližních. Tam tedy vznikla druhá vlna těch pověstí. V průběhu 17. století se to zásluhou Bohuslava Balbína propojilo ještě se třetí pověstí o Bílé paní. Ta měla také kořeny, které vycházely z jiného prostředí, než od Petra Voka, ale Balbín to zkombinoval tak, že spojil Petra Voka a jeho narození s tím rožmberským odkazem, dědictvím, který mu předala Bílá paní. To je vyloženě literární kombinace, která má svou literární, nikoli historickou, logiku, a tak se vlastně ty dva základní motivy Petr Vok a Bílá paní propojily. Do dneška svým způsobem žijí zejména ve filmové tvorbě, ale i v literatuře a dramatu, a myslím, že v obecném povědomí Čechů, pokud vůbec o tomto tématu něco vědí, je spíše ta mytická rovina a ne ta reálná."

Rok 2011 bude tedy "Rožmberským rokem", mohl byste zmínit některé akce, které se chystají?

Petr Vok se svou manželkou Kateřinou z Ludanic
"Musím říct, že s tím nápadem přišel pan ředitel Pavelec, který vede Národní památkový ústav v Českých Budějovicích. Ten Rožmberský rok není záležitost historická, to je snaha připomenout dějiny, kulturu a odkaz Rožmberků. zatím tu máme výstavu, která je určitým úvodem do této tematiky. Jmenuje se Rok růže, je v Rožmberském paláci na Pražském hradě. Je to spíše malá výstava, která chce na téma upozornit v prostředí, kde Rožmberkové skutečně žili. Podstatná bude veliká expozice, která se pokusí shromáždit nejcennější středověké a raně novověké památky, které jsou spojené s Rožmberky. Ta výstava proběhne na jaře roku 2011 na Pražském hradě a také, myslím, ve Valdštejnské jízdárně, potom se přenese do Českého Krumlova, kde v tom úžasném prostředí hradu a zámku bude v ještě širší podobě. Je s tím samozřejmě spojena řada publikací a také veliký katalog a sborník studií, který by měl ukázat historický pohled na Rožmberky a ukázat, jak daleko se dostal výzkum historiků, historiků umění, literárních vědců a také třeba archeologů, kteří prozkoumali rožmberskou hrobku ve Vyšší Brodě."