Rozpočet, kterému se příliš nevěří

Vláda schválila v pondělí návrh státního rozpočtu na rok 2009, který předkládal ministr financí Miroslav Kalousek. Bude mít schodek 38 miliard korun. Odborníci ale vesměs hodnotí návrh rozpočtu jako nerealistický. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Deficit 38 miliard vypadá na první pohled slibně. Jde přece o nejmenší schodek od dob vlády Miloše Zemana. Na druhou stranu toto číslo moc neříká. Je to deficit pouze části veřejných financí, tedy vlády. Vyšší vypovídající hodnotu má jiné číslo. Deficit vzhledem k hrubému domácímu produktu má činit 1, 6 procenta. Vejde se proto pohodlně do tzv. maastrichtského kritéria, které musí Česko splnit pro přijetí eura. Problém je v tom, že takto sestavenému rozpočtu příliš nevěří ani odborníci, ani opozice. Počítá totiž s tím, že české ekonomika v příštím roce zůstane v kondici a poroste o téměř pět procent, zatímco ekonomové předpovídají růst jen kolem tří procent. Jak připomíná analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek, snižující se růstový trend byl očividný už v době sestavování rozpočtu.

„Už řekněme dva měsíce bylo zřejmé, že výhled pro světovou i českou ekonomiku se zhoršuje. A tudíž výhled, který měla vláda pro sestavování státního rozpočtu uprostřed léta, není realistický. A to bez ohledu na to, co se stalo ve Spojených státech před týdnem.“

Jiří Čunek, foto: autor
Ve vládě ale zatím převažuje spíše optimismus. To potvrdil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek.

„Díky parametrům, které má česká ekonomika tak, i když ten růst bude nižší a bude možná kolem čtyř nebo nad čtyři procenta hrubého domácího produktu, je výkonnost české ekonomiky tak dobrá, že se nemámě v zásadě čeho obávat. Jsme přesvědčeni, že rozpočet, tak jak je předkládán, je splnitelný.“

Sám ministr financí Miroslav Kalousek je opatrnější a určitá rizika si uvědomuje. Jeho odhad sice počítá s rozjezdem výroby v automobilce Hyundai i s tím, že americká finanční krize se Česka příliš nedotkne, na druhé straně Kalousek připouští, že v případě nouze vláda seškrtá po Novém roce výdaje. Hospodářský růst o jedno procento nižší už znamená, že do rozpočtu se vybere o 14 miliard korun méně. Ministr Kalousek v pondělí slíbil, že vláda v takovém případě nebude zvyšovat deficit. S tím souhlasí i analytik Pavel Sobíšek.

„Pokud bude rozpočet schválen paramentem v této podobě, nebude zbývat nic jiného, než v případě nižších výběrů daní se v průběhu roku rozhodnout o eventuálních škrtech ve výdajích.“

A jak vypadá zatím struktura rozpočtu? Relativně spokojeni mohou být v resortu školství. Ještě na poslední chvíli vláda v pondělí zvýšila výdaje v tomto směru o miliardu korun. Ministr Ondřej Liška ji chce dát vysokým školám, jejichž rektoři pohrozili, že příští rok nebudou moci zvyšovat počet vysokoškoláků. Spokojeni mohou být i učitelé základních a středních škol. Zatímco ostatní resorty musí šetřit, školství získalo navíc čtyři miliardy jen na platy učitelů. To znamená zvýšení platů učitelů o 12 procent. O něco si v příštím roce polepší ženy na mateřské dovolené a důchodci. Naopak zemědělci a státní zaměstnanci, kromě učitelů, na vlastní kůži poznají úsporná opatření. Vůbec nejvíc chce vláda šetřit v zemědělství, kterému snížila rozpočet o více než devět miliard. Farmáři už také chystají bouřlivé protestní akce. A to ještě čeká vládu projednávání rozpočtu ve sněmovně. Opozice se už nechala slyšet, že takto navržený rozpočet nepodpoří, přičemž není jasné jak se zachovají někteří rebelující poslanci z řad vládní koalice. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš říká, že může být ohrožena i stabilita vlády.

„O rozpočtu se bude hlasovat v době, kdy už bude po krajských volbách a kdy bude mít PDS před kongresem. Možná, že rozpočet bude jedním z faktorů, který ovlivní stabilitu této vlády.“