Rozpočet na příští rok počítá se schodkem 46 miliard

Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení rozpočet na příští rok, který počítá se schodkem 46 miliard. Očekává příjmy ve výši 690 miliard a jednotlivé resorty budou moci vydat maximálně 737 miliard korun. Jedná se již o druhý vládní návrh. Ten první, který měl schodek o šest miliard vyšší, poslanci odmítli a schválili pro vládu řadu doporučení. Podrobnosti má Zdeňka Kuchyňová.

O přijetí rozpočtu rozhodli vedle vládních sociálních demokratů také poslanci ODS. Proti byla čtyřkoalice a komunisté nehlasovali. Ministr financí Jiří Rusnok před hlasováním poznamenal, že vláda plošně snížila rozpočty téměř všech kapitol. Nižšího deficitu pak kabinet docílil snížením odhadu letošní ztráty České konsolidační agentury, na kterou jsou převáděny například špatné úvěry z procesu transformace ekonomiky. Ministr Rusnok přijetí rozpočtu, který je podle něj vyvážený, uvítal.

Aby vláda ušetřila v rozpočtu 1,5 miliardy korun, odložila plánované zvýšení mezd zaměstnancům státní správy. To se nelíbí školským ani zdravotnickým odborům, které jsou ve stávkové pohotovosti. Kabinet také podle doporučení sněmovny přidal peníze vysokým školám, silovým resortům i krajům. Projednávání rozpočtu však vedlo v ostrý střet mezi poslanci čtyřkoalice o ODS. Lidovci a unionisté obvinili občanské a sociální demokraty, že se schvalování rozpočtu v jejich režii změnilo v nedůstojnou frašku. Opozice míní, že rozpočet počítá s nereálnými příjmy a zvyšuje státní zadluženost. Podle lidovce Miloslava Kalouska je projevem rozhazovačné politiky vlády.

"Toto je rozpočtová politika, která zvládla za čtyřleté funkční období zvýšit státní dluh více než dvojnásobně. Tempo zadlužování země je několikanásobně vyšší, než tempo růstu ze kterého je možné tyto dluhy financovat."

ODS naproti tomu tvrdí, že návrh sice jejich představám neodpovídá, ale druhá verze je lepší, než původní. Předseda rozpočtového výboru Vlastimil Tlustý uvedl, že za současných podmínek je rozpočet nejlepší z možných, protože zabraňuje rozpočtovému provizoriu.

"My jsme vůči sociální demokracii prosadili maximum úprav v možnostech, které jsme měli v celkové situaci, která vládne, vedeni obavami z ekonomické recese, a v této situaci už žádná jiná lepší varianta se nenabízela."

Podobný názor mají i ekonomičtí analytici, i když uvádějí, že schválený návrh státního rozpočtu neřeší problém narůstajích deficitů veřejných financí. Nejsou řešeny ani tzv. mandatorní nebo-li ze zákona povinné výdaje, které tvoří podstatnou část rozpočtu. Patří mezi ně například důchody či různé sociální dávky. Podle analytika Patria Finance Davida Marka je návrh rozpočtu za této situace kompromisem v rámci možného.

"Bohužel vzhledem k tomu, že není připravena legislativa k ozdravným řezům ve sféře veřejných financí, nebylo příliš možné snížit mandatorní výdaje. Na druhé straně státní rozpočet zahrnuje některé mimořádné příjmy, které by neměly být využívány k běžnému hospodaření. Bohužel v tak krátkém období již nebylo možné udělat o moc lepší návrh, než takový, který parlament schválil."

Rozpočty jednotlivých resortů se nyní budou zabývat sněmovní výbory. Předpokládá se, že sněmovna rozpočet schválí do konce letošního roku.