Rozsudek v kauze Asanace odložen

Pavel Landovský, foto ČTK

O praktikách tajné policie vypovídali před soudem herec Pavel Landovský, biskup Václav Malý a písničkář Jaroslav Hutka. Připravila Zdeňka Kuchyňová.

Pavel Landovský, foto ČTK
Po sedmi dnech soudního řízení byl na začátek února odročen proces s pěti vysokými funkcionáři předlistopadového ministerstva vnitra a tajné policie. Ti stojí před justicí, kvůli obvinění z podílu na akci Asanace, při níž tajná policie nutila přední disidenty k opuštění republiky. Před soudem vypovídali herec Pavel Landovský, biskup Václav Malý a písničkář Jaroslav Hutka. V soudní síni byl Vilém Faltýnek.

Bývalý disidenti před soudem líčili, jaké praktiky vůči nim StB používala. Herec Pavel Landovský uvedl, že několikrát žádal úřady, aby mu povolily stáž ve vídeňském Burgtheatru. Svolení dostal až poté, co mu příslušníci StB při přepadení zlomili nohu. Jakmile vycestoval, byl proti své vůli zbaven občanství. Landovský na sebe strhl během procesu největší pozornost. Přítomní novináři, zástupci obhajoby i obžaloby se několikrát dobře pobavili. Fakt, že socialistický stát nechtěl své občany pouštět za hranice komentoval Landovský např. větou, že známý vytrvalec František Venclovský musel do Anglie dokonce doplavat. Jedinými kdo se nebavili, byli dva přítomní z pěti obžalovaných. Také další z poškozených, nynější biskup Václav Malý uvedl, že musel podstoupit desítky výslechů.

"Bylo mi vyhrožováno, promiňte, že opakuji takovou hrubost, že mi dělníci "rozbijí držku" nebo že bude shozen z Nuselského mostu, nebo když dojde na území Prahy k nějakému znásilnění, takže budu automaticky podezřelý. Takže to byl jasný psychický nátlak, aby mě přinutili se vystěhovat."

Jak dodal Malý, příslišníci StB zdůrazňovali, že pan ministr je připraven podepsat souhlas s vystěhováním. Tím byl Jaromír Obzina, který nyní opakovaně prohlašuje, že je nevinný. Václav Malý nátkaku nepodlehl. V rozhovoru s novináři pak hovořil o svých dojmech ze soudního procesu.

"Paní předsedkyně senátu se ptala korektně, zapisovala všechno, co jsem řekl. Z toho mám dobrý pocit. Z výpovědí obžalovaných dobrý pocit nemám. Žasnu, že ti lidé nejsou schopni nějakého pokání, nejsou schopni připustit ani krapet, že měli spoluzodpovědnost za podobu toho pronásledování a nejsou schopni nahlédnout, že také jednali špatně. Já nejsem veden žádnou pomstychtivostí, nechci vyvolávat žádné duchy minulosti, ale myslím si, že by bylo dobré, kdyby odsouzeni byli, byť symbolicky, aby se jasně ukázalo, že trestně právní odpovědnost nezůstává promlčena, ale že je třeba jasně říci - bylo to špatné a musí tedy za to být člověk potrestán, protože je to důležité pro právní vědomí společnosti."

Písničkář Jaroslav Hutka, kterému dali tajní na výběr - buď 8 let vězení za nedovolené podnikání nebo vystěhování z republiky - si však na rozdíl od Václava Malého nemyslí, že by odsouzení mělo být pouze symbolické.

"No tak já si myslím, že by do vězení měli jít a jaksi řekl bych na podstatnou dobu, protože skutečně poškodili mnoho lidí a nemíní se k tomu znát, vykrucujou se."

Jaroslav Hutka nakonec na naléhání své ženy na vystěhování přistoupil. Soudní líčení také ukázalo, jak rozdílně uvažují bývalí disidenti a jejich bývalí trýznitelé. Obžalovaní jako například Vladimír Stárek se hájí tím, že jednali podle tehdejších zákonů a jsou nevinní.

"Spíš čekám omluvu. Já jsem chránil socialistickou republiku."