RWE Transgas: Výpadky plynu bez potíží vykryjeme

Politické spory mezi Ukrajinou a Ruskem opět vyvřely na povrch v otázkách ekonomických. Ruský vývozce zemního plynu Gazprom snížil dodávky na Ukrajinu kvůli nesplacenému dluhu o 50 procent a Ukrajina odpověděla tím, že chybějící plyn bere z ruského plynovodu, který směřuje přes její území k západoevropským odběratelům. Podobné spory se řešily naposledy před dvěma lety, v lednu 2006. Jaká je za těchto okolností energetická bezpečnost České republiky?

Foto: ČTK

Jak známo, Česká republika nemá vlastní zdroje zemního plynu a naprostou většinu ho musí nakupovat v zahraničí. Bezpečnost dodávek ze zahraničí se v případě strategických nerostných surovin řeší jejich diverzifikací a tvorbou nouzových zásob. Zhruba 70 procent plynu odebíráme z Ruska, třicet procent přichází německou cestou z Norska.

Hlavním dodavatelem plynu do České republiky je společnost RWE Transgas. Její mluvčí Martin Chalupský říká, že spory Ruska a Ukrajiny se na českém trhu nepromítnou.

"Veškeré diskuse mezi Gazpromem a Ukrajinou, které se v posledních letech odehrávají, nikdy neměly přímý vliv na dodávky zemního plynu pro Českou republiku."

Podle zahraničněpolitického komentátora Českého rozhlasu Milana Slezáka je ruský dodavatel i přes občasná napětí spolehlivější, než všechny alternativy, které přicházejí v úvahu:

"Spolehnout se na jiné zdroje plynu, na středoasijské, na turkmenské nebo uzbecké a myslet si, že jsme za vodou, znamená vydat se do neznámých vod. Protože když se tam dostanou k moci třeba islamisté, nechci strašit, tak je to pro nás ještě méně spolehlivý partner než Rusko, které dodávalo plyn v neztenčené míře dokonce i v době studené války."

Foto: ČTK

Zásoby plynu a ropy se v České republice i v zemích Evropské unie udržují na úrovni průměrné 90-denní vnitrostátní spotřeby. České podzemní zásobárny plynu se nacházejí jak na území republiky, tak v zahraničí, kde si je Česká republika pronajímá.

Odběratelé v západní Evropě dostávají ropovodem a plynovodem Družba asi 360 milionů metrů krychlových plynu denně. Ukrajina si ve středu podle vyjádření ruského Gaspromu začala 60 milionů metrů krychlových plynu brát pro sebe, pokles dodávek o těchto zhruba 17 procent se zatím ve střední a západní Evropě neprojevil. Chalupský z RWE Transgas se přesto vyjadřuje optimisticky:

"Já osobně ani moji kolegové si to nedovedeme představit, že by dlouhodobě byla přerušena dodávka zemního plynu. Ale v každém případě má Česká republika jednu velkou výhodu, a to jsou právě ty diverzifikované zdroje, těch 30 procent z Norska. A pak máme podzemní zásobníky zemního plynu. A vzhledem k tomu, že byla poměrně mírná, teplá zima, byly poměrně malé i odběry zemního plynu v České republice a zásobníky jsou v tuto chvíli asi ze tří čtvrtin naplněny. Takže bychom výpadky dokázali bez problémů vykrýt."

I v budoucnu bude podle předpokladů ministerstva průmyslu a obchodu téměř 100 procent zemního plynu a ropy do České republiky dováženo. Pokud jde o zemní plyn, podíl dodávek od jednoho dodavatele by v r. 2010 měl činit max. 65%.