Schindler - švindler i zachránce Židů
Nacista, špion, bonviván a zachránce lidských životů...to vše byl svitavský rodák Oskar Schindler.
Oskar Schindler se narodil 28. dubna roku 1908. Historik Radoslav Fikejz ze svitavského muzea říká, že jeho předkové byli drobní zemědělci a posléze živnostníci, kteří přišli z venkova do města.
"Maminka Oskara Schindlera je ženou v domácnosti, starala se o Oskara a dceru Elfrídu. Otec Hans Schindler byl ve Svitavách pojišťovací agent, drobný živnostník, zprostředkovatel prodeje zemědělských strojů. Oskar Schindler, jak to vypadá, zdědil některé jeho charakterové rysy. To znamená, že Hans Schindler podle svědectví se o rodinu příliš nestaral a užíval si života a jako takového i Oskara Schindlera vidíme i ve dvacátých letech ve Svitavách. Ostatně přezdívka Schindler - švindler nebo Schindler - gauner, ta Schindlerovi zůstala a tu už mu nikdo neodpáře."
Ve dvacátých letech byl Schindler vyhozen z reálky ve Svitavách, pravděpodobně za padělání školních výsledků, a začal pracovat u svého otce. Poté nastoupil základní vojenskou službu a oženil se s Emilií Pelzlovou. Jeho život dostal spád ve třicátých letech.
"Stal se členem Henleinovy strany a také se stal špionem abwehru. Jako takový byl v roce 1938 ve Svitavách pro špionážní činnost proti Československu zatčen. Po mnichovské dohodě, kdy byla všeobecná amnestie, byl propuštěn z vězení a odsunut do Říše, respektive do rodných Svitav. V roce 1938 se s ním setkáváme v Ostravě, kde si pronajal dům a rovněž tam pracuje pro špionážní službu Abwehr."
V roce 1939 napadlo nacistické Německo sousední Polsko a stejně jako na ostatních okupovaných územích i tam začalo docházet k tzv.arizaci židovského majetku, kdy původně židovské firmy přecházely pod německou správu. V říjnu 1939 se stal v polském Krakově arizátorem i Schindler. Získal továrnu na smaltované nádobí a zpočátku v ní zaměstnával Poláky.
"Situace Židů, kteří podléhali norimberským zákonům a zkrátka perzekuci nacistické správy se stále zhoršovala. To nahrávalo těmto průmyslníkům, protože za židovskou pracovní sílu se platilo daleko méně a tato pracovní síla byla pro průmyslníky výnosná. Schindler by byl sám proti sobě, kdyby nezačal polské Židy zaměstnávat, takto postupovali i ostatní továrníci v Krakově. Schindler zaměstnával zpočátku asi dvě stovky židovských dělníků. Původně byli Židé soustředěni v krakovském ghetu, ale po vytvoření koncentračního tábora v Plašově na krakovském předměstí v roce 1943 byli přemístěni za brutálních podmínek z krakovského gheta do plašovského tábora. A Schindler odebíral dělníky z tohoto tábora ve větším množství, hovoří se v roce 1943 o 500 dělnících, respektive vězních plašovského tábora, kteří u Schindlera pracují. Stávalo se, že během cesty z tábora do schindlerovy továrny se často vězni ocitali pod perzekucí strážců SS, kteří je tu a tam nasazovali na jiné práce ve městě. Do schindlerovy továrny se zkrátka vůbec nedostávali, proto se Schindler rozhodl zřídit malý podtábor v blízkosti své továrny."
"Tábor hlídalo 30 strážců SS, kteří byli v té době Schindlerem postupně pacifikováni,byly jim poskytovány různé úplatky, aby poměry nebyly tak drsné jako např. v táboře Gross Rosen nebo v Plašově. Samozřejmě nelze si představovat, že tábor byl jakýmsi rájem. To vůbec ne, byl to klasický tábor nucených prací, jaký známe kdekoli jinde v prostředí Sudet. Nicméně podmínky pro Židy v táboře byly obstojné. Schindler, který se společně s ženou Emilií přestěhoval do Brněnce, se snaží o vězně starat. Zajišťuje jim oděvy, léky atd."
Do Brněnce dojelo přes koncentrační tábory Gross Rosen a Osvětim asi 300 žen a 700 mužů. A právě s přesunem Židů z Krakova do Brněnce souvisí známý Schindlerův seznam.
"Existuje několik Schindlerových seznamů. Ten původní Schindlerův seznam, který vznikal v říjnu 1944 ještě v Krakově, sestavoval židovský úředník a vlastně člen nacistické správy Marcel Goldberg. Za zápis Žida na tento seznam inkasoval tučné prémie, takové úplatky. Po válce se vypařil neznámo kam. Schindler na seznam neměl v počátečních fázích takový vliv. Teprve později v říjnu začal na tento seznam dopisovat jména, která mu dodívali ostatní průmyslníci v Krakově nebo jména, která získával přes Židy, kteří s ním spolupracovali."
Na seznamu se tak, jak už bylo zmíněno, postupně ocitlo asi 1100 lidí. Další asi stovka Židů se v táboře objevila náhodou, Schindlerovi je zachránili polozmrzlé z transportu, který zůstal stát na nádraží ve Svitavách. V květnu 1945 opustil Schindler Brněnec se skupinkou Židů, kteří měli v případném zajetí dosvědčit jeho činy za války. Židé jej vybavili také průvodním dopisem, o tom, že zachránil spolu se svou ženou mnoho životů. Dopis byl uložen v památníků obětem holocaustu Jad Vašem v Izraeli.
Po válce Schindler chvíli žil ve Švýcarsku a do roku 1949 v Německu a poté se odstěhoval do Argentiny. Tam dlouho nepobyl. Snažil se poměrně neúspěšně podnikat a žil z podpory zachráněných Židů. Židé sami v té době říkají: My musíme peníze pro něj shánět tak rychle, jako on je stihne utratit. Teprve v polovině 50. let se vrátil do Německa, ženu Emílii nechal v Argentině. Schindler v té době získal od německé vlády drobnou penzi a žil v Řezně a Frankfurtu nad Mohanem. Nejšťastnější byl opravdu v ty dny, kdy jej Židé pozvali na recepce do Tel Avivu a defacto jej materiálně podporovali. Schindler začátkem 60. let získal řadu mezinárodních ocenění např. Spravedlivý mezi národy nebo mírové ceny, záslužný kříž německé spolkové vlády, ale defacto živořil. Žil blízko frankfurtského nádraží v takové zaplivané uličce a podle všeho se oddával alkoholu. Dokonce i ten zlatý prsten, který získal od Židů ještě v Brněnci na rozloučenou, prý propil a Židé mu museli nechat udělat ještě jeden nový. V roce 1974 Oskar Schindler v Hildesheimu v Německu zemřel."
Pohřben byl na hoře Sion v Jeruzalémě. Podle jeho příběhu byly napsány knihy a natočen mnoha Oskary ověnčený film Schindlerův seznam. Nezapomněli na něj ani v jeho rodných Svitavách. Schindlerově rozporuplné osobnosti a dějinám Židů v kraji se nově věnuje také stálá expozice v místním muzeu, která mimo jiné představí Schindlerův život prostřednictví dobových fotografií a dokumentů. Před časem byla ve městě odhalena Oskaru Schindlerovi pamětní deska s nápisem "Nezapomenutelnému zachránci života 1200 pronásledovaných Židů."
