Schwarzenberská hrobka

Dnes si prohlédneme zajímavou stavbu, která stojí nedaleko Třeboně a tou je Schwarzenberská hrobka. Je postavena ve stylu vrcholné gotiky a svůj poslední odpočinek tu našlo 26 členů tohoto rodu. Každý z nich skrývá zajímavý příběh, ale více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Šlechtickým rodem, který svého času výrazně ovlivnil Třeboň, byli Schwarzenberkové. Panství získali částečně darem za 15 let služby císaři a částečně za úplatu. Roku 1660 se tak Třeboň a její okolí stává prvním majetkem Schwarzenberků v Čechách. Nedaleko města pak nechali v 19. století vystavět hrobku, která vypadá jako malý zámeček či kaple. Hledání podoby stavby trvalo čtyřicet let. Vzniklo několik projektů a ten výsledný nejvíce odpovídá návrhům vídeňského architekta Schmidta. Hrobka byla postavena neuvěřitelnou rychlostí - byla hotová za 3 roky. Jednak to bylo dáno věkem knížete Jana Adolfa II., kterému už bylo přes 70, jednak zdravotním stavem jeho manželky Eleonory. Ta se dostavby hrobky už nedožila, uvedl správce zdejšího zámku Pavel Hofmann.

Jan Adolf Schwarzenberg

"Je zajímavé, že se hrobka tváří, jako by byla postavena z kamene, ale je postavena z cihel. Aby stavitelé dosáhli podoby kamene, vypichovali jeho strukturu do omítky ručně svazky rákosu a husích brk. Jenom pro zajímavost, tvrdí se, že iniciátorkou přestavby zámku Hluboká a iniciátorkou výstavby hrobky byla manželka Jana Adolfa II. kněžna Eleonora. Říkalo se o ní, že to byla dáma velice šarmantní, energická, která v podstatě vedla myšlenky Jana Adolfa. On je charakterizován jako šedá kancelářská postava, která se víceměně věnovala řízení hospodářství, protože on v té době měl na 230 tisíc poddaných."

Schwarzenberkové zde vlastnili asi 200 tisíc hektarů půdy, spoustu rybníků a 99 statků. Kdyby jich totiž měli sto, museli by mít už vlastní armádu, proto měli o jeden méně. Říká se, že členové rodu získali své majetky i proto, že se uměli chytře oženit, uvedla Lenka Mikuláštíková.

Schwarzenberská hrobka

"Vypráví se tu například o sňatku Jiřího Ludvíka, kterému bylo 31 let a uzavřel sňatek s 82 letou Annou Neumanovou. To byla velice bohatá dáma a Jiří si domluvil u císaře, že hned jak skončí svatební hostina, bude vyhlášená mobilizace. Takže místo svatební noci musel odejít na vojnu a než se vrátil domů, tak Anna zemřela a jemu zůstal její majetek."

Zvláštností hrobky je oltář, který je v kryptě i kapli situován na jih. Katolické oltáře jsou většinou orientovány na východ. Schwarzenberkové si však přáli, aby vchod hrobky směřoval k městu a proto došlo k pootočení. Oltář vypadá jako vytesaný ze dřeva, ale je to odlitek z drceného bílého istrijského mramoru, z bílého pískovce a sádry.

V hrobce je dnes 26 rakví. Těla jsou nabalzamovaná a každý z členů rodu skrývá zajímavý životní příběh. Například jednovaječná dvojčata zemřela sice v jiném roce, ale ve stejný den i měsíc. Schwarzenberkové umírali většinou na nemoci jako byl záškrt, zápal plic či tragická úmrtí. A většinou velmi mladí, jako například Paulina Charlotta.

Paulina Charlotta

Ta byla pozvaná se svojí dcerou na ples do Paříže a během něho vznikl obrovský požár. Když se vracela pro svoji dceru, byla zasažena trámem a uhořela. Vedle ní leží manžel Josef, který nechal postavit rozhlednu na Kleti, zasloužil se o dokončení plavebního kanálu na Šumavě a také založil v Třeboni na zámku archiv, který patří k největším v ČR. K nejhezčím uměleckým pracem pak v hrobce patří sarkofág z roku 1789.

"Dělal ho římský sochař Alexandr Tripeli a zvláštností je, že sochy jsou vytesány z jednoho kusu kararského mramoru včetně řetízku. Ten má 83 článků a vypadá jako kdyby tam byl jenom položený. Stálo to 25 tisíc zlatých a to je desetina nákladů na celou hrobku a patří to Janu Nepomukovi Schwarzenberkovi. Ten je v první rakvi a právě Jan Nepomuk se svojí manželkou Marií Eleonorou rozdělili rod na dvě větve. V roce 1802 bylo zvykem, že majetek dostal vždy nejstarší syn, ale o ni nechtěli, aby mladší Karel, který byl velice schopný a vzdělaný, přišel zkrátka, takže staršímu Josefovi dali Hlubokou, mladšímu Karlovi Orlík a tím došlo k rozdělení rodu."

V hrobce jsou i tři desky, na nichž jsou vyryty texty smutečních telegramů, které sem zaslal císař František Josef. Stojí tu i sochy, které mají představovat spravedlnost a hojnost. Orlice pak představuje mateřskou lásku, je zde i socha Malého génia, který drží v ruce štít s rodovým znakem. Říká se, že kdo si ho pohladí, zmoudří, proto se mu tak leskne koleno.

Zajímavostí je, že srdce Schwarzenberků se uchovávala ve zvláštních schránkách v Českém Krumlově. V hrobce je pouze jedno srdce a to dítěte kněžny Eleanory, která nechala hrobku postavit. Vedle ní pak leží její manžel Jan Adolf II.

"Tyto dvě rakve byly v roce 1921 otevřeny, protože došlo k vloupání. Zloději tam zřejmě tam hledali zlato nebo šperky. Nic tam samozřejmě nebylo, ale díky otevření se zjistilo, že i po 40 letech jsou těla v perfektním stavu, jen kůže - ta byla nepatrně seschlá, zežloutlá. Zachováno bylo oblečení i boty. "

Dodnes do hrobky zajíždí kníže Schwarzenberk, který opět vlastní zámek Orlík. V kapli hrobky se konají koncerty při svíčkách a je zde výborná akustika. 29. prosince tu bývá Rybova vánoční mše a venku živý betlén. Na koncerty přichází až 400 posluchačů, kteří si poslechnou ještě původní varhany na šlapání.