Sedm lidí v jedné místnůstce. Došková chaloupka v Ruprechtově ukazuje, jak žili naši předkové
U silnice v Ruprechtově se krčí malá došková chaloupka. Unikátní domeček je kulturní památkou a ukazuje, jak dřív bydleli naši předkové.
Kdo tu žil, kolik lidí se tísnilo v jedné místnosti, i na to odpověděla starostka Ruprechtova Světlana Švarcová.
"Domeček je z roku 1813. Je jediný zachráněný z mnoha, které v Ruprechtově byly. Ještě před druhou světovou válkou bylo těch doškových střech v Ruprechtově hodně, nicméně zachránil se jen tento jediný, a to proto, že ho po válce koupila paní, která měla k těmto věcem vztah. Pracovala v brněnském muzeu a nechala chaloupku zapsat do kulturního dědictví."
Chaloupka je opravdu maličká. Kolik lidí v ní žilo ještě před válkou, než to paní z muzea koupila?
"Máme informace od potomků těch majitelů, kteří tam trvale žili, a to byla rodina se třemi dětmi. Byl to krejčí, takže tam prováděl i svoje řemeslo. Žili jen v jedné místnůstce. Měli tam postele a taková šuflátka, kde spaly děti. Když ráno vstávali, tak na postel dali desku, a tu používali jako pracovní stůl. V chodbě byla kamna, na kterých paní vařila. Chodba byla otevřená, průchozí. Byly tam slepice, které tam chodily z dvorku. Prostě žili v souladu s přírodou. Hliněné zdivo domku vytváří úžasné klima. V zimě udrží stálou teplotu. A v létě, i když je venku horko, tak je tam chládek. Zase udržuje tu stálou teplotu."
Obec chaloupku od poslední majitelky odkoupila, nebo to byl dar? Jak to bylo?
"Když zemřela poslední majitelka, tak to po ní zdědily čtyři dcery. Chaloupku pronajímaly, moc zájem o ni neměly. Pouze jedna z nich chtěla, aby chaloupka zůstala kulturní památkou, a iniciovala odprodej obci. Po velkých peripetiích jsme chaloupku koupili. Zastupitelstvo nebylo příliš nadšeno, protože to sebou nese pro obec další výdaje, další náročné postupy při opravách a udržování chaloupky."
Když se ve starém domě někde kopne, tak se většinou objeví další a další závady. Jak se vám daří udržovat a opravovat doškovou střechu, omítku a podobně?
"Shodou okolností zrovna včera přijel pán, který je jediný v republice, který dělá doškové střechy. Přijel na opravu, protože po počasí, které nás v letošním roce sužovalo, ta střecha byla značně poškozená. Tím, že tam nikdo nebydlí, tak jsou tam neustále nějaké opravy. Největší problém je samozřejmě došková střecha a hliněné zdivo. Jakmile oprší, tak už je problém. Je vidět hlína, už tam není ta krásná vápenná omítka. Když je velké horko, tak to popraská. Ti naši předkové, kteří tam žili, neustále ten domeček opravovali. Domeček nabílili, když se blížily hody, pak před Velikonocemi. Pořád tam udržovali tu parádu."
