Sedmdesát pět procent nespokojených zaměstnanců si hledá jinou práci

Nespokojených zaměstnanců je zhruba 40 procent, a tři čtvrtiny z nich si aktivně hledají práci. Ukázal to průzkum personální agentury Grafton Recruitment. Prakticky každý, kdo chce dnes pracovat, má příležitost. Ale ne každý je v práci spokojený.

Foto: Gerd Altmann, Pixabay, CC0 1.0 DEED

Důvody, proč lidé chtějí změnit práci, bývají různé, ukázala anketa v ulicích Prahy:

"Práce za jiné peníze, a blíž k bydlišti. - Nespokojenost na pracovišti s kolektivem nebo s penězi. - Práce mě nezajímala, nelíbilo se mi to, změnila jsem ji ve zkušební době. - Většinou jsem měnila práci, když jsme se stěhovali," byly podle lidí nejčastější důvody pro změnu práce.

Firmy nabízejí celou škálu benefitů

Jak uvedla marketingová manažerka agentury Grafton Recruitment Jitka Součková, aby firmám odcházelo co nejméně lidí, snaží se zlepšovat podmínky pro své pracovníky.

"Není to jenom o mzdách, protože mzdy nemohou růst nekonečně, protože by pak firmy nebyly konkurenceschopné. Benefity jsou důležité. Jsou to dny volna navíc, dovolená navíc, nabídka stravenek, na které firmy víc doplácejí, nemusí doplácet zaměstnanec, a tak dále."

Lákadlem může být i možnost kariérního postupu, připomíná ředitel personálně poradenské společnosti Devire, Tomáš Surka.

"Firmy se také snaží zaměstnancům představit možnosti kariérního růstu a možnosti rozvoje, pokud ve firmě zůstanou delší dobu."

Podle společnosti Devire jsou často noví lidé pro firmy dražší než ti stávající. To následně může vést k tomu, že osvědčení zaměstnanci chtějí mzdu taky zvýšit, případně z firmy odejdou jinam, kde jim nabídnou víc. A právě vysoká fluktuace bude podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků pokračovat i letos.

Při hledání práce je nejdůležitější internet

Foto: Pixabay/janeb13

Nejdůležitějším zdrojem informací při hledání zaměstnání je dnes internet. Ten k vyhledávání pracovních nabídek využívá 95 procent Čechů. Navštěvují pracovní portály, weby konkrétních zaměstnavatelů či personální agentury. Ty používá k hledání práce 63 procent lidí. Nejčastěji jde o muže a uchazeče o práci s příjmem vyšším než 30.000 Kč. Na opačném konci je Úřad práce. Ten při hledání práce využívá jen 14 procent Čechů. Lidé dají také na doporučení známých.

Jak se podle Jitky Součkové liší zaměstnanost v krajích?

"Regiony, kde jsou třeba velké automobilky, okolí Kolína, Mladé Boleslavi, kde jsou i navazující profese, je nezaměstnanost zdaleka nejnižší. Tam se skutečně dá práce najít úplně jednoduše. Pak jsou kraje na severu, Moravskoslezský, Ústecký, kde přece jenom je nezaměstnanost o něco málo vyšší, než je třeba v Praze."

Při hledání práce sílí pozice sociálních sítí. Pozornost na ně více obrací i zaměstnavatelé. Počet Čechů, kteří používají sociální sítě, letos podle Českého statistického úřadu překročil hranici 50 procent. V absolutních počtech to je 4,5 milionu osob starších 16 let.