Šéf národní banky Miroslav Singer získal významné ocenění
Současný guvernér České národní banky Miroslav Singer získal významné ocenění časopisu Emerging Markets. Ocenění má název Guvernér centrální banky ve střední a východní Evropě a Singer ho převzal ve Washingtonu při slavnostním večeru v rámci zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Pro Českou republiku cena znamená především zviditelnění politiky České národní banky na světovém poli. Časopis Emerging Markets při výběru laureátů zohledňuje nominace regionálních odborníků.
"Časopis Emerging Markets je relativně velmi respektovaný zdroj informací a velmi respektovaná platforma už více než dvě desítky let. Tato cena je udělena v průběhu výročních zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, což je velmi objektivní platforma, která opravdu uznává kvalitní práci. Už jenom to, že v případě takového fóra zazní název České republiky, respektive její měnové politiky, tak i toto je velmi významné a soustředí na nás poměrně značnou pozornost."
Časopis Emerging Markets uvedl, že Miroslav Singer cenu dostal za komunikační politiku v situaci, kdy Česká národní banka vyčerpala prostor ve snižování úrokových sazeb s cílem uvolnit měnovou politiku. Banka zabránila posílení české koruny takzvanou verbální intervencí, což vyslalo signál trhům. Silná koruna totiž škodí vývozcům, na kterých je česká ekonomika téměř životně závislá. Petr Zahradník si také myslí, že komunikační politika národní banky je velmi transparentní.
"Česká národní banka jako jedna z relativně mála bank - nejenom v Evropě, ale i ve světě - dává nahlédnout velmi výrazným způsobem pod pokličku svých rozhodnutí. Na rozdíl od některých jiných centrálních bank například klíčová rozhodnutí bankovní rady jsou zveřejňována i na základě postoje jednotlivých členů. Dochází k tomu, že jednotlivá rozhodnutí, respektive jejich zdůvodňování, jsou zveřejňována. To je jedna věc. Druhá věc je ta, že díky vysoké reputaci mediální výstupy jednotlivých členů bankovní rady jsou velmi autoritativně vnímány trhy a jsou schopny na ně efektivně reagovat."
Podle něj jsou slovní intervence dočasným nástrojem, banka je ale dokázala náležitě využít.
Úrokové míry, od kterých se odvíjí úročení vkladů a půjček, zůstávají na velmi nízké úrovni, pouhých 0,05 procenta. To umožňuje nízké sazby například hypotečních úvěrů na českém trhu, takže občané jsou motivováni k půjčkám. Jejich úroky jsou i zároveň poměrně nízké, takže je relativně málo případů, kdy lidé nejsou schopni půjčky splácet. Nízké úrokové sazby mají také vliv na malou atraktivitu české koruny pro investory a síla české koruny tak klesá. Exportérům to nepřidělá vrásky a pomůže jim to v zahraničním obchodě. Právě o to se Česká národní banka snaží.
"Je zřejmé, že již jistou dobu úrokové sazby České národní banky jsou na rekordně nízké úrovni. Je to odrazem jak relativně nízkého inflačního nebezpečí, tak v současné době zejména velmi špatného stavu české ekonomiky z hlediska její dynamiky. Víme, že česká ekonomika jako jedna z mála evropských ekonomik donedávna klesala a Česká národní banka se snažila měnovými opatřeními učinit maximálně výhodné úrokové parametry k tomu, aby došlo k ekonomickému oživení."
Banka má samozřejmě i jiné nástroje, než jen verbální intervence.
"Variantou verbálních intervencí by byly skutečné intervence, to znamená zásahy centrální banky na devizovém trhu, které by směřovaly k oslabení kurzu české koruny, to znamená k nákupu deviz, k prodeji české koruny. K tomuto opatření v tomto období nedošlo. Je to nicméně další z nástrojů, který ČNB má k dispozici. Zaplaťpánbůh, že na rozdíl od jiných centrálních bank jak v Evropě, tak ve světě, na rozdíl od Evropské centrální banky, Bank of England nebo amerického Federálního rezervního systému ČNB nemusela přistupovat k tzv. kvantitativnímu uvolňování, které může dlouhodobě generovat zvýšené riziko inflace. Česká ekonomika není v tom řekněme ne úplně ideálním stavu z měnových důvodů a jakékoliv měnové uvolňování by jí stejně nepomohlo."
Guvernér Miroslav Singer nedávno pro deník E15 řekl, že pokud je česká exportní ekonomika účinná, tak lidé více věří v to, že si udrží svá zaměstnání. To potom podle Singera určuje jejich ochotu něco si koupit nebo do něčeho investovat. Díky tomu se zvyšuje domácí poptávka a česká ekonomika tak roste. V poslední době ale Česko zažívalo téměř opačný scénář, kdy lidé extrémně šetřili a vklady v bankách rostly. Petr Zahradník k tomu řekl:
"Ze stavu, ve kterém se řekněme v první polovině letošního roku česká ekonomika ocitla, už další pád v podstatě není možný. I když to zní trošku pejorativně, tak jsme si opravdu v prvním pololetí letošního roku sáhli na dno. Další pokles by byl už opravdu velmi zarmucující. Zaplaťpánbůh poslední dva měsíce jak reálně zveřejňovaná čísla, tak zejména tzv. předstihové ukazatele ukazují, že oživování skutečně nastává. Dovolil bych si nicméně upozornit na to, že to oživování nebude nikterak raketové, bude spíše pozvolné a návratu do zlaté éry vývoje české ekonomiky, to znamená do období 2001- 2007, se asi jen tak nedočkáme. Velmi obtížně v průběhu této dekády. Čekají nás zřejmě lepší časy než například minulá dvě léta, na druhou stranu asi návrat do pozice středoevropského ekonomického tygra se zatím odkládá."
