Senát schválil prodloužení lustračního zákona a novelu trestního zákona

Jeden z nejdiskutovanějších zákonů novodobé české reality navzdory všem předpokladům přežije rok 2000. Hlasy pravicových senátorů - tedy ODS a čtyřkoalice, rozhodly o prodloužení takzvaných lustračních zákonů. Prosadily i novelu trestního zákona, která bude stíhat popírání komunistické genocidy. Dále už Kateřina Brezovská.

I na počátku nového tisíciletí budou tedy státní správa, armáda, policie, veřejnoprávní média či státní podniky chráněny zákonem před tím, aby v nich významné funkce zaujali bývalí příslušníci či spolupracovníci komunistické Státní bezpečnosti, vysocí funkcionáři KSČ, příslušníci Lidových milicí nebo absolventi sovětských škol KGB. O tom, že tzv. velký a malý lustrační zákon budou již podruhé prodlouženy, ve středu definitivně rozhodl Senát. Stalo se tak díky pravicovým senátorům po několikahodinové a místy velmi vzrušené diskusi. Levici se tedy ani tentokrát nepodařilo lustrace ukončit. A to i přesto, že jako jeden muž hlasovala proti v obou komorách parlamentu a k prodloužení zákona se kriticky postavila i Zemanova vláda. Zejména sociálně demokratičtí senátoři kritizovali samotný princip lustrací. Za nemravný označil lustrační zákon senátor ČSSD František Vízek. Zastánce lustrací dokonce obvinil z hyenismu a na jejich adresu uvedl, že rozumí těm, kteří mají špatné svědomí, když za "totality dlouho mlčeli, osobně selhali" a mohou mít "potřebu fackovat vina nevina, když se to nosí a když už se to může".

" Nevadí jim, že normalizační ministr vlády lustracím vyhovět mohl, ale mnohý řadový, obyčejný příslušník Lidových milicí, ani náhodou."

Senátoři ve středu rovněž odhlasovali novelu trestního zákona, podle níž bude popírání nacistické nebo komunistické genocidy trestáno odnětím svobody v délce šesti měsíců až tří let. Předlohu novely senátorům zdůvodnil její předkladatel, poslanec za ODS Jiří Payne.

" Ustanovení je o zákazu genocidy jako takové. Vybírá ze všech možných a myslitelných genocid na světě v dějinách lidstva právě ty dvě, které se dramaticky podepsaly na historii našeho státu, poznamenali naše občany a jejich rodiny. Tedy kromě trestnosti genocidy jako takové se říká, že popírání těchto dvou genocid, které jsou součástí naší historie, smutnou součástí naší historie, by mělo být trestné."

Většina senátorů ČSSD nebyla nakloněna ani novele trestního zákona. Vadilo jim například nedefinování pojmů zavedených v novele "třída" a "třídní zášť". Proti hlasovali také komunističtí senátoři. Jejich důvod vysvětlil senátor za KSČM Jaroslav Doubrava.

"Že my tady na jedné straně odsuzujeme genocidu nacistickou, zcela právem. Odsuzujeme komunistickou - já nejsem přesvědčen o tom, že nějaká genocida komunistická existovala."

Senátoři ODS a čtyřkoalice nakonec novelu trestního zákona, stejně jako prodloužení tzv. lustračních zákonů, prosadili. Zastánce těchto tří norem, místopředsedu senátu za ODS Přemysla Sobotku však překvapilo, že spolu s komunisty hlasovali proti zákonům jednomyslně i sociální demokraté. Uvedl, že ho vystoupení sociálního demokrata Vízka a komunisty Doubravy urazila.

"Šokovalo mě jak jednomyslně hlasoval klub ČSSD se čtyřmi komunisty. Protože tato obhajoba - protože tak to zaznělo v této rozpravě - komunismu, že to nebyla genocida, ta mě uráží."

Novela zcela nově předpokládá uložení trestu odnětí svobody na šest měsíců až tři roky lidem, kteří veřejně popírají, zpochybňují, schvalují nebo se snaží ospravedlnit nacistickou nebo komunistickou genocidu či jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti. Až k dvouletému vězení může být odsouzen ten, kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, náboženství, třídě nebo jiné skupině lidí. Nyní hrozí maximálně jednoroční vězení za veřejné podněcování k nenávisti k některému národu či rase nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků. Vězení v délce od jednoho roku do pěti let má hrozit tomu, kdo podporuje nebo propaguje hnutí hlásající zášť vůči jiné skupině. Kdyby takový trestný čin někdo spáchal jako člen organizované skupiny nebo třeba prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize, mohl by být uvězněn na tři roky až osm let.