Senát smetl návrh zákona na vyrovnání s církvemi

Senát parlamentu ve středu podle očekávání zamítl vládní návrh Zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Podle něj měly být v příštích letech církvi vraceny komunisty neprávem zabavené nemovitosti a vyplaceny náhrady za majetek, který nemůže být vracen. Projednávání provázela lavina kritiky ze strany levicových senátorů.

Proti předloze se ve středu po celodenním projednávání postavilo 43 senátorů ze 77. Místropředsedkyně Senátu Soňa Paukertová z TOP 09 shrnuje:

"Byla tady citována rozhodnutí ústavního soudu, bylo odpovězeno na všechno dotazy, které vznesla opozice, a potom přesto došlo k zamítnutí návrhu zákona."

Kritici zejména z ČSSD návrhu vyčítali, že způsobí neústavní nerovnost mezi restituenty, neboť církvím umožní vrátit prakticky všechen majetek v držení státu. Náhrady za ostatní nemovitosti jsou podle ČSSD nadhodnocené až o 54 miliard korun. Cena zemědělské půdy prý byla nadhodnocena čtyřnásobně, cena lesů až desetinásobně, uvedl místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha musí jít především o rovnost občanů před zákony.

Vladimír Dryml

K nejúdernějším odpůrcům při středečním jednání patřil senátor Vladimír Dryml, který mluvil přes půl hodiny. Vládní návrh je podle něj jasnou loupeží za bílého dne a dá se přirovnat k takové křivdě, jako bylo rozdělení majetků po bitvě na Bílé hoře.

"Bylo nutné, aby česká veřejnost slyšela pro i proti církevním restitucím. Jasně tady bylo řečeno, že církevní restituce ano, ale v té podobě, v jaké si to vyjednaly církve, je to velmi nevýhodné."

Současnému zákonu předcházelo mnoho let trvající společné jednání státu, respektive vlády, a zástupců církví. Proti návrhu zákona hlasoval i senátor Marcel Chládek z ČSSD. Jaké jsou jeho důvody?

"Pokud poslanci dobře poslouchali, tak se mohli dozvědět i to, že se jedná o právní paskvil, je tady jeden velký problém, že řada jiných lidí, restituentů by se mohla, pokud by tento zákon prošel, soudit, protože by byli znevýhodněni. Osobně si myslím, že nelze napravovat jednu křivdu křivdou druhou."

Naopak občanský demokrat Pavel Čáslava hlasoval pro vládní návrh:

"Prostě musí platit princip, že je nutné vrátit to, co bylo jednou ukradeno. Ty námitky opozice, které se týkaly výčtu majetku a případných dalších vad toho zákona mi připadaly spíš jako důvody toho, jak se vyhnout nápravě křivd a zjednání spravedlnosti."

Zamítnutí zákona zklamalo také senátora za ODS Pavla Eyberta, který hlasoval pro. Vysvětlil, co teď bude se zákonem dál:

Petr Vícha

"Vrátí se do poslanecké sněmovny, bude projednáván na příští schůzi a uvidíme, jak se podaří nebo nepodaří prohlasovat tento zákon v poslanecké sněmovně. Bude muset být 101 hlasů pro, aby mohl platit."

Šéf senátního klubu ČSSD Petr Vícha doufá, že k přehlasování nedojde.

"Mám teď víru, že ve sněmovně se nepodaří najít 101 hlasů a že ta naše práce nebyla zbytečná. A že se pak začně znovu hledat spravedlivější řešení, protože my všichni, kteří jsme hlasovali proti, jsme pro to, aby církvím byl vydán ukradený majetek. Co bylo ukradeno, mělo by být vráceno. My jsme proti té finanční formě, která je nevýhodná pro stát."

Návrh zákona počítá s tím, že církve dostanou asi polovinu svého historického majetku, který je v držení státu, což odpovídá hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by prokázat, že na majetek mají nárok a že jim byl zabrán mezi lety 1947 a 1990. Za nemovitosti, které náleží obcím, krajům nebo soukromníkům, mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.