Senátor Czernin: Iniciovat korespondenční volbu budeme začátkem října

Ilustrační foto: Martin Pokorný, archiv ČRo

Češi v zahraničí se sešli už na třetí virtuální debatě, která se zabývala korespondenční volbou. Jak konstatovali, tentokrát k ní byli blízko.

Ústavní soud totiž rozhodl, že je volební zákon nespravedlivý a je třeba ho přepracovat. Volby prezident vyhlásil na 8. a 9. října, a pro politické strany to znamenalo najít rychle shodu.

Jak uvedl Senátor Tomáš Czernin, Poslanecká sněmovna nakonec přistoupila na podmínky Senátu, že bude 14 volebních krajů a nový způsob přepočítávání hlasů. Senát na oplátku slíbil, že schválí zákon v podobě, v jaké přijde z Poslanecké sněmovny. Ve Sněmovně korespondenční volba získala velmi málo hlasů.

Korespondenční volbu budeme iniciovat po volbách

Tomáš Czernin,  foto: Martin Vlček / Czech Senate,  CC BY 3.0

"Navrhl jsem usnesení Senátu, že Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí bude iniciovat korespondenční volbu hned na začátku října," uvedl její předseda Tomáš Czernin.

Jak dodal, jeho předchůdce Tomáš Grulich si ho vybral do čela komise i proto, že má rodinu roztroušenou po celém světě a řadu přátel, kteří emigrovali. "Sám jsem byl trošku krajanem. V první třídě mám v pololetí napsáno nehodnocen, protože jsme byli ve Švýcarsku a moji rodiče se rozhodli vrátit."

Úkolem komise je udržovat kontakt s krajany. "Češi v zahraničí jsou důležitou složkou národa, kteří měli odvahu jít do cizí země a většinou v té zemi něčeho dosáhli. Cítíme ten dluh, absenci korespondenční volby. Jsme jednou z posledních pěti zemí Evropské unie, kde se nevolí distančně," připomněl senátor Czernin.

Do on-line debaty bylo přihlášeno 137 účastníků z 29 zemí světa. Svým podpisem se k požadavku na korespondenční volbu už připojilo více než 50 krajanských spolků a také mnoho krajanů z 32 zemí.

Přesná evidence Čechů ve světě neexistuje

Kolik je Čechů a tedy i potenciáních voličů ve světě, se přesně neví. "Přesně víme jen to, kolik lidí emigrovalo v době komunismu - bylo to asi 200 tisíc. Po roce 1989 odešlo plus minus 600 tisíc lidí. Mnozí se chtějí po čase vrátit. Důvody odchodu už byly úplně jiné, lidé jdou za prací, vzděláním, láskou či dobrodružstvím. Nikdo přesnou evidenci nemá. Když vezmeme i potomky dřívějších emigrantů, tak jsou to asi 2 miliony lidí, kteří mají český původ. Česká národní banka údajně umí spočítat, kolik peněz přináší krajané Česku. V roce 2019 přišlo 89 miliard korun od Čechů žijících v zahraničí," připomněl senátor Czernin.

Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek odpovídal na otázku, proč je tak málo lidí zapsáno ve volebních seznamech. Kolik z nich má vlastně volební právo? "Moje sestra je také krajanka, žije v Mnichově. Naše odhady jsou bohužel nepřesné. Je to způsobeno volným pohybem osob v EU. V cizině žije asi 250 tisíc lidí s volebním právem. Důvod nízkého počtu ve volebních seznamech je zřejmý. Volební okrsky jsou na ambasádách a generálních konzulátech. Je to asi 120 míst ve světě, což je málo. Lidem se tam nevyplatí jezdit."

Krajané věří, že budou prezidenta volit distančně

Krajané odevzdali při parlamentních volbách 10 tisíc hlasů a 17 tisíc při prezidentských. Letos budou hlasovat v Ústeckém kraji, kde nebývá volební účast vysoká. Jedna z představitelek iniciativy Chceme volit distančně, Dagmar Straková z Bruselu, vyzvala české krajany, aby letos šli k volbám, a podrobně vysvětlila systém voleb ze zahraničí.

Zástupci iniciativy upozornili také na to, vláda má korespondenční volbu ve svém programovém prohlášení a zákon už je rok vypracovaný. Vládní návrh zákona obsahuje korespondenční volbu obecně, i pro občany Česka. Krajané věří, že příštího prezidenta už budou volit distančně.