Škola v pyžamu

Foto: Alexandra Kochová, Pixabay / CC0

Koronavirus – před rokem relativně neznámý pojem zasáhl nejen celou společnost, ale také jazyk. Musíme žasnout nad kreativitou Čechů.

Ze spousty nových výrazů souvisejících s touto děsivou pandemií doslova čiší jak láska k mateřskému jazyku, tak i schopnost pohrávat si s jazykem a tvořit malebná nová slova.

Foto: Wilmer López,  Pixabay,  CC0

Posuďte sami. Zatímco jinde kvůli koronaviru vládne vedle home-office i home-schooling, my Češi máme školu v pyžamu. Jak se vám líbí takový výraz? Není to mnohem poetičtější název než domácí škola či domácí vzdělávání?

Ale nepředbíhejme. Podívejme se na slang týkající se koronaviru postupně. Dokud byl koronavirus od našich hranic daleko, jen jsme o něm vtipkovali. Z různých médií zaznívaly nejrůznější diskuse a ankety na téma, zda se této nákazy bojíme, a s humorem nám Čechům vlastním jsme pohotově odpovídali: „Ne, já se bojím jen korunaviru v peněžence a kolonaviru na dé jedničce.“

Foto: Iniciativa Roušky pro seniory

Když se však obávaný virus k našim hranicím nebezpečně přiblížil a vzápětí je překročil, situace začala být vážná. Veřejnost zasáhl skutečný strach neboli koronafobie, které však nepodlehla. Naopak se zvedla obrovská vlna odhodlání s virem bojovat. Vlna solidarity, obětavosti a vzájemné pomoci. Ruku v ruce s touto vlnou se začala šířit také vlna koronavirového slangu. A tak jsme tu po počáteční šopokalypse, tedy nákupní horečce způsobené strachem z nedostatku zboží kvůli koronavirové epidemii, najednou měli i karanténu, pro kterou se takřka okamžitě ujal pojem koronténa.

Foto: The National Guard,  Flickr,  CC BY 2.0

V nemocnicích jsme se mohli setkat se zdravotníky v ochranných oblecích připomínající skafandry kosmonautů. Začali jsme jim proto říkat koronauti. Vedle již zmíněné školy v pyžamu, kterou někteří vnímali spíše jako jakési koronavirem vynucené prázdniny neboli koronaprázdniny, se zrodily i švadleny, které doma šily tolik potřebné roušky a kterým se přezdívalo roušičky. Mezi roušičkami byla samozřejmě i spousta maminek. Roušce ušité maminkou se proto říkalo mateřírouška. Roušky stejně jako další ochranné pomůcky byly natolik potřebné a natolik cenné, že byly považovány za koronovační klenoty. Tomuto masivnímu domácímu šití roušek se začalo říkat rouškománie. Není divu, že v této situaci vznikla řada nových rčení (založených na obměně existujících), např. „každý své roušky strůjcem“, „rouška kvapná, málo platná“, „lepší rouška v hrsti než respirátor na střeše“, „koho chleba jíš, tomu roušku ušij“ nebo „kdo chce roušku šít, nit si vždycky najde“.

Roušičky pak své výrobky buď darovaly těm, kdo je potřebovali nejnutněji, nebo je umísťovaly do rouškomatů, kde si je lidé mohli zakoupit. Co je to rouškomat? Ano, tipujete správně: jde o klasický prodejní automat, ve kterém místo obvyklého sortimentu naleznete právě roušky. Rouškomat však nebyl jediným místem, kde bylo možné si roušku obstarat. Objevily se také rouškovníky, tedy stromy ověšené rouškami.

Foto: ivabalk,  Pixabay,  CC0

Rouška se stala nejen nezbytným ochranným prostředkem, ale pro mnohé i módním doplňkem. Začalo se tak hovořit o koronamódě a vznikla další rčení, např. „tak dlouho se chodí s rouškou, až se tkanička utrhne“ nebo „s rouškou nejdál dojdeš“. Jít se do ulic jen tak pochlubit novým módním doplňkem však nebylo a není jednoduché. Kvůli koronaviru neboli koronáči se musí dodržovat přísná domácí koronténa. Restaurace mají zavřeno, stejně jako většina obchodů. I když nějaké žíznivé okno, ze kterého vám jedno točené podají přímo do ruky, se občas najde.

Najdou se mezi námi i jedinci, kteří nerespektují příkaz nosit roušku ani zákaz shromažďování. Ti bývají označováni jako naroušitelé či covidioti. Mnohdy uspořádali i nepovolené soukromé večírky – viruspárty.

A co říci závěrem? Snad jen to, že ať je situace jakkoliv obtížná, slang, ve kterém se odráží jazyková hravost a tvořivost Čechů, stejně jako jejich schopnost zachovat si smysl pro humor i v obtížných životních situacích, nám ji pomáhá zvládnout alespoň o trochu snáze.

Cyklus Hezky česky vznikl ve spolupráci se studenty FF UK pod vedením Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a Ústavu bohemistických studií, konkrétně doc.PhDr. Ivany Bozděchové, CSc. a PhDr. Svatavy Škodové.

Autor: Alena Davidová
spustit audio

Související

  • Hezky česky

    Jazyk se vyvíjí, nové technologie, novinky, aktuální dění přinášejí nové výrazy, některá odvětví i vlastní slang. Proměnám slovní zásoby je věnovaný cyklus Hezky česky.