Slováci jsou větší optimisté než Češi

Společným rysem Čechů a Slováků dvanáct let po rozdělení Československa je nejistota vyvolaná problémy ve společnosti. Jejich naléhavost je ale v obou státech jiná. Situací se zabýval unikátní průzkum, který se snažil zachytit společenské klima ze všech úhlů pohledu. Co Čechy a Slováky trápí, kdo jsou větší optimisté? Jak se dívají po 12 letech na rozdělení státu? To jsou otázky pro Zdeňku Kuchyňovou.

Výzkum se v obou zemích snažil zachytit všechny oblasti. Od otázek vnímání problémů ve společnosti, přes sociálních rozdíly. Nevyhýbal se ani rasovým otázkám a vztahům mezi menšinami a končil vztahem obou národů k zahraničí, k Evropské unii a k NATO. Podobný průzkum se konal už před deseti lety. Jaký je další vývoj? Mají Češi a Slováci k sobě blízko, nebo se jejich názory naopak vzdalují, to je otázka pro ředitele agentury STEM Jana Hartla.

"Po rozdělení našich států mají Češi a Slováci k sobě daleko blíže, než měli před rozdělením a z hlediska vědomí obyvatel jsme daleko homogenější, než jsme byli dříve."

Podle Věry Haberlové z agentury STEM je společným pocitem Čechů i Slováků pocit nejistot a obav, co bude dál.

"Jenom je jiná hieralchie problémů, které s těmi obavami a nejistotami souvisí. V Čechách jsou to jednoznačně obavy z nezaměstnanosti, na druhém místě je kriminalita. Až jakoby méně důležité (30 procent) u nás lidé uvádějí jako naléhavý problém sociální jistoty a udržení životní úrovně. Zato na Slovensku je právě tento problém zcela dominantní. Více než tři čtvrtiny lidí se domnívají, že nejdůležitější věc, kterou je potřeba řešit, jsou zřejmě důsledky reforem, které na Slovensku nastarovali. Na Slovensku není tolik zdůrazňován problém kriminality jako v ČR. Tam je to naopak problém školství a zejména zdravotnictví. A to proto, že se zde i v této oblasti o nějaké reformy usiluje, zatímco u nás se o reformách zatím jenom hovoří."

Kdo jsou větší optimisté? Češi nebo Slováci?

"V současné etapě vývoje těch společností jsou většími optimisty Slováci. Je to asi dáno tím, že přece jenom slovenská společnost se odhodlala k zásadnějším krokům a politika, i když je třeba složitá, náročná a lidem přináší výrazné komplikace, tak přece jenom má nějakou dynamiku, někam směřuje. A to směřování je poměrně jasně dané, byť s tím lidé nemusí souhlasit. Kdežto u nás se už dlouho přešlapuje a to je vidět i v tom klimatu a názoru lidí. U nás jsou lidé podstatně jakoby otupělejší a jsou i v současné době menšími optimisty, než jsou Slováci."

Podle autorů výzkumu se v obou zemích situace za posledních deset let, které uplynuly od posledního výzkumu, v některých oblastech změnila. Například právě nezaměstnanosti, kterou nyní Češi označují za největší problém, se před deseti lety obávalo pouze 14 procent lidí. V průzkumu padla i otázka, jak Češi a Slováci dnes vnímají rozdělení státu.

"Ukazuje se, že po těch 12 letech samostatnosti v obou republikách převládl názor, že to v zásadě bylo správné, ačkoliv odpůrců v tom roce před rozdělením bylo podstatně více nežli příznivců. V současné době převažují příznivci rozdělení a řekla bych, že ta změna spočívá v tom, že se s tím lidé smířili nebo to akceptovali a nakonec se ukázalo, že to bylo v zásadě správně."