Sociální demokraté se při schvalování návrhu rozpočtu ve vládě zdrželi hlasování

Vláda schválila návrh rámce státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2021 a 2022. Příští rok i v dalších letech počítá ministerstvo financí se schodkem 40 miliard korun. Prioritami je stejně jako letos zvýšení důchodů nebo platů učitelů.

Jan Hamáček, foto: ČTK/Vít Šimánek

Dále rozpočet počítá se zvýšením rodičovského příspěvku, růstem výdajů ministerstva obrany nebo snížením počtu míst na ministerstvech o deset procent.

Ministři za ČSSD se zdrželi hlasování, návrh rozpočtu na příští rok podle šéfa sociálních demokratů Jana Hamáčka neumožňuje naplňovat priority strany. Chce o něm dál jednat.

"První problém vidím v rovině platové. Pokud jsou v rozpočtu navrhována pouze dvě procenta, tak to zakládá velké obavy z možných odchodů zejména zkušených policistů a hasičů."

Ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové (ČSSD) chybí 11 miliard korun, třeba na růst příspěvků na péči, sociální služby, pro pěstouny či přechod na nový IT systém. Peníze navíc chce také ministerstvo dopravy vedené Vladimírem Kremlíkem (za ANO).

"Pokud jde o snížení počtu zaměstnanců, tam to považuji za důvodné, ale pokud jde o výdaje na dopravní infrastrukturu, tam je z mého pohledu třeba rozpočet navýšit ve vztahu k ministerstvu dopravy."

Ministryně Schillerová: požadavky jsou nereálné

Alena Schillerová, Andrej Babiš, foto: ČTK/Vít Šimánek

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ministerstva požadují zvýšení výdajů zhruba o 20 miliard korun. Požadavky považuje za nereálné. Celkové příjmy naplánovalo ministerstvo financí na jeden a půl bilionu korun a v porovnání s letošním rozpočtem by měly být vyšší o necelých 93 miliard, uvedla Schillerová.

"Budou posíleny i zvýšením sazeb daně z hazardu, spotřebních daní z tabáku a lihu a také zavedení digitální daně. Inkaso také navyšuje poslední etapa elektronické evidence tržeb a připravovaná změna právní úpravy pro tvorbu rezerv pojišťoven."

Finální verze rozpočtu se ještě může změnit nejen během jednání mezi ANO a ČSSD. Komunisté, kteří tolerují menšinovou vládní koalici, trvají na snížení schodku rozpočtu o deset miliard na 30 miliard korun.

Kritici stavebního zákona tvrdí, že otevírá prostor pro korupci

Foto: U. Leone, Pixabay / CC0

Vláda schválila také věcný záměr nového stavebního zákona. Má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Harmonogram počítá s platností zákona od roku 2021. Podle ministerstva pro místní rozvoj, které zákon předkládá, by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Podle kritiků ale zákon nahrává developerům, popírá veřejné zájmy, jako je například ochrana přírody, a otevírá prostor pro korupci.

Návrh počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy.

Kromě nového stavebního zákona připravuje MMR novelu stávajícího, která zavádí takzvanou fikci souhlasu. To znamená, že pokud se úřad nevyjádří ve třicetidenní lhůtě (ve složitějších případech 60 dní), bude se žádost považovat za vyřízenou. Někteří kritici v tom vidí prostor pro korupci, protože úředník by podle nich nemusel konat úmyslně. To odmítl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Sdružení místních samospráv ČR nesouhlasí zejména se záměrem odebrat stavební agendu obcím.

Návrh zákona naopak vítají zástupci stavebních firem a developerů. Současný stav, kdy se na povolení většího projektu čeká někdy i přes deset let, považují za neudržitelný. Podle nich je to jednou z hlavních příčin současného výrazného růstu cen bytů. Podle údajů Světové banky je Česko v rychlosti povolování staveb na 156. místě ze 190 posuzovaných zemí.