Sokolov - město, kde doly nahrazují jezera
Dnes se vydáme na západ Čech do Sokolova. Každý si asi představí město, které obklopují uhelné doly. Ale to už za pár let nebude pravda. Těžba uhlí je v útlumu a místo dolů vznikají jezera s písečnými plážemi. Město Sokolov dokonce patří k nejzelenějším v celém Česku. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.
Sokolov leží uprostřed známého lázeňského trojúhelníku, teče přes něj řeka Ohře, na severu jsou vrcholky Krušných hor a na jihu Slavkovský les. Přesto má Sokolov a jeho okolí stále pověst především průmyslového a důlního města. Ale to se možná brzy změní a za pár let budou lidé říkat, že jezdí do Sokolova na dovolenou. Na místě dolů totiž začínají vznikat jezera. Například jezero Michal je vyloženo fólií, na jeho dně i pláži zlatý písek a vůbec by jste nepoznali, že tu ještě nedávno stály těžební bagry, říká Miroslav Vidlák - ředitel Destinační oblasti Sokolovsko.
"Jsou zde ještě dva doly, které těží uhlí, ale ten jeden se právě uzavřel a rekultivuje. Jeho prostory budou zásobníkem vody pro nové jezero Medard, které zde vznikne. Začíná se již napouštět a bude mít zhruba 500 hektarů. Je postaveno vlastně na hraně Sokolova. Okolo jezera vznikne celá řada atrakcí včetně například zoologické zahrady, botanické zahrady, včetně přístaviště lodí a dá se říci, že právě využití těchto rekultivovaných prostor bude základnou pro budoucí využítí Sokolovska pro dovolenou, relaxaci, pro pobyt turistů, nikoliv pro těžbu uhlí."
Velkou zajímavostí jezera Medard by měly být i vodní domy, které si budou moci turisté pronajímat. A hned u Sokolova se právě otevírá golfové hřiště. Nyní se však vraťme do minulosti města. O tom, jak přišlo ke svému jménu, se vypráví jedna pověst.
"Ta praví, že na zdejší tvrz zavítal rytíř Sebastian při návratu z křížové cesty do Svaté země a cvičil prý tu lovecké sokoly. Proto jej vyhledávali zdejší páni z loketského panství. Tuto pověst připomíná i starobylý znak města Sokolova, ve kterém právě sokol je. Město Sokolov vlastně znamená na začátku historie města Sokolí luh. To znamená Falkenau. Falke je sokol, takže z toho vzniklo Falkenau. To bylo původní jméno až do roku 1945 a teprve poté se to přeložilo do češtiny a začalo se používat názvu Sokolov."
První zmínka o Sokolovu se objevuje už ve 13. století, podle archeologů tu stával kamenný vodní hrádek. Město později ovládal šlechtický rod Šliků, kteří tu postavili kamenný zámek. A právě zde byl před deseti lety nalezen vzácný stříbrný poklad.
"V roce 1995 byl při výkopových pracech při obvodobých zdech zámku objeven velký poklad stříbrných secesních šperků s diamanty, velké hodnoty. Byl vystaven zatím jenom tři dny před zhruba 5 lety a není se uvažuje, že zámek v Sokolově se připraví pro zprovoznění turistických tras. A v roce 2007 by také měla být připravena výstavní prostora pro tyto secesní šperky, která musí být zabezepčeny. Takže se uvažuje o pancéřových sklech."
Po Bílé hoře se novými pány Sokolova stali Nosticové, kteří zde vystavěli kapucínský klášter a jeho kryptu si zvolili za rodinnou hrobku. Ta byla nedávno nově zrekonstruována a vysvěcena. Nosticové začali i s těžbou uhlí. Ale ještě před tím, což málo kdo ví, se zde ve velkém pěstoval chmel.
"Oblast Sokolovska byla nejúrodnějším místem ČR pro pěstování chmele a teprve po roce 1635 se chmelová doba stala minulostí a v 17. století začala první těžba uhlí. Nejdříve hlubinná. Začaly zde vznikat hutě, první hamry a potom samozřejmě vzalo za své i pěstování chmele. Máme v úmyslu obnovit tuto tradici, alespoň formou nějakých pivních slavností při hornické pouti a oslavou chmelového keře."
Chmelařskou minulost v Sokolově připomínají už jen chmelové úponky na kašně s postavou bájného Sokolníka. První chmelnice musela ustoupit uhlí v roce 1797. O existenci uhlí se však vědělo už dávno. Obyvatelé na něj narazili například při hloubení studní a občas došlo i k jeho samovznícení, což se stalo podnětem pro vznik řady lidových pověstí. Slávu hornického Sokolovska však začal až objev kvalitního uhlí sloje Anežka, na niž narazili při hloubení studny rolníci v sousedním Dolním Rychnově.
Jako v celém pohraničí i na Sokolovsku převládalo německé obyvatelstvo a po Mnichovu se stal Sokolov součástí německé Říše. Ještě před záborem museli své domovy opustit nejen Češi, ale i mnozí němečtí antifašisté. Několik místních Němců bylo tvrdě postiženo za pomoc zajatcům a vězňům. Pomník nad městem pak připomíná smrt více než dvou tisíc sovětských válečných zajatců. Jak uvedl Miroslav Vidlák, byly zde i další tábory, například tábor žen ve Svatavě.
"Mimochodem před dvěma měsíci tady byl zájezd z Belgie, který se přijel podívat se seniory na místa, kde řada z nich byla vězněna. Tato kapitola není zapsána dobře do historie města Sokolova a samozřejmě následná výměna obyvatel tenkrát znamenala přetrhání kořenů starousedlíků s tímto regionem. V rámci těžby uhlí a osidlování pohraničí sem přišla úplně nová vlna lidí, kteří neměli takový vztah k tomuto místu, kteří sem přišli jenom za prací a bohužel takové je to kosmopolitní chování pronásleduje Sokolov i v dnešní době."
