Soud rozhoduje o zrušení Dělnické strany

Soud rozhoduje o zrušení krajně pravicové Dělnické strany. Jak ale dopředu avizoval její předseda, jediným výsledkem zrušení může být vznik strany s jiným názvem, ale se stejnými lidmi. Má tedy rušení stran vůbec smysl? Jde zabránit, aby extremistické strany mohly vůbec vzniknout?

Foto: ČTK

Dělnická strana například požaduje vystoupení Česka z Evropské unie a NATO. Navrhuje zrušení všech podpor pro přistěhovalce, zákaz sňatků homosexuálů a obnovení trestu smrti. Chce také zavést určování národnosti obyvatel a jejího potvrzení do osobních dokumentů. Vláda tvrdí, že je Dělnická strana extremistická a zastřešuje ultrapravici včetně neonacistů. Před soudem se střetli zástupce ministerstva vnitra Václav Henych a šéf Dělnické strany Tomáš Vandas, který mimo jiné prohlásil.

"V Ústavě byl dán i komunistický systém, takže já si myslím, že to, co je v Ústavě, samozřejmě neznamená, že to je správné, že to je zákonné."

Na to v České televizi reagoval Václav Henych.

"Jsem velmi rád, že tady toto zaznělo a v tuto chvíli už jsem jednoznačně přesvědčen o tom, že návrh vlády je podán oprávněně."

Poslední kapkou se pro vládu staly listopadové střety zástupců Dělnické strany s policií v Litvínově. Soud se zajímal také o náplň činnosti takzvaných ochranných sborů, které strana vyslala právě na litvínovské sídliště Janov, kde žijí převážně Romové. Podle Dělnické strany je vládní návrh špatně připravený a prý vznikl na politickou objednávku.

Foto: ČTK

Rozsudek by měl padnout 4. března. Podle zástupce ministerstva vnitra Václava Henycha se zřejmě všechna tvrzení vlády nepodaří plně prokázat. Například v důkazech nebylo žádné vyjádření policejních složek věnujících se extremismu.

"Tyto věci nevím jestli má policie k dispozici. Patrně v nějaké podobě budou, ale jestli jsou v podobě předložitelné soudu jako forma důkazu, netuším. Složka, která tyto věci zpracovává, není složkou exekutivní a nezabývá se monitorováním a kontrolováním činnosti politických stran a hnutí. Takže vycházíme jen z podkladů, které obdržíme."

Už po prvním jednání šéf Dělnické strany prohlásil, že případný zákaz členy neodradí a založí stranu pod jiným názvem. Má tedy rušení stran smysl, to je otázka pro politoložku Vladimíru Dvořákovou.

"Má to smysl v tom, že je to určité poselství dávané veřejnosti, že jisté věci už nejsou tolerovatelné a že tato strana již překročila zákon."

Foto: ČTK

Soud již vyhověl návrhu na zrušení Komunistického svazu mládeže. Někteří senátoři chtějí také soudně přezkoumat, zda i parlamentní KSČM neporušuje Ústavu. Podle bývalého ministra vnitra Františka Bublana však je v jejích stanovách obtížné nalézt něco, co by bylo v rozporu se zákonem. Obává se, že by komunisté naopak získali na popularitě. Na to v případě Dělnické strany upozorňuje i politoložka Dvořáková.

"Strany tím získávají dost velkou pozornost veřejnosti a médií. Lidé, kteří by kolikrát ani nepostřehli, že ta strana existuje, najednou o ní získávají více informací a tyto strany to mnohdy využívají propagandistickým způsobem. Jsou to strany, které mají ve volbách podporu třeba 0,01 procenta. Když byl přímý přenos ze soudního přelíčení s touto stranou, její představitel nepoužíval advokáta, ale soud využíval jako předvolební platformu s takovými plamennými vyjádřeními. Strana, aniž by do toho vrazila jakékoliv peníze, tak získává obrovskou reklamu, kterou pak může využít."

Těžko jde však vzniku nové extremistické strany zabránit.

"To se nedá samozřejmě, protože je tam větší riziko zneužití,"

dodala politoložka Vladimíra Dvořáková. Podle politiků je při případné registraci strany, která by mohla být pokračovatelkou Dělnické strany, nutný přísnější postup.