Soutěž o nejlepší dětský čin roku ocenila i záchranu sebevraha

Soutěž Dětský čin roku už sedm let uděluje cenu těm dětem, které vykonaly záslužný čin, pomáhají okolí nebo dokonce někomu zachránily život. Letošní ročník vyhlásil vítěze především ze základních škol celkem v sedmi kategoriích. Na předávání cen se byl podívat i Jan Charvát.

Ministr školství Josef Dobeš

Úkolem dětí bylo napsat příběh o dobrém skutku svém nebo stejně starého kamaráda, který svědčí o chuti pomáhat druhým, odvaze nebo přímo o hrdinství. Letos poslalo svůj příběh přes 500 dětí a osm a půl tisíce jejich příběhy hodnotilo. K projektu více řekl ministr školství Josef Dobeš.

"Myslím si, že děti je důležité nejenom vzdělávat, ale i vychovávat dobrým příkladem. Inspirovat je pro dobro. V dnešní společnosti možná více, než kdy jindy, je třeba klást důraz na to, aby děti měly v sobě přesah. Přesah pro své okolí, přesah pro nabídnutí pomoci. Je výjimečné to, že někdo na to poukáže a řekne, že dětské dobré činy jsou důležité k ocenění. Pro mě je na tom nejzajímavější to, že je to tato soutěž a nejenom ta - i v regionech jsou podobné soutěže - a že je tu pozornost na dobro. Svět, ale třeba i média se zaměřují spíš na to negativní, na to, co nás bolí a trápí. Je dobré svět ukazovat v obou stránkách. Učit tomuto pohledu děti je hrozně důležité."

Letošní ročník měl sedm kategorií. Jednou z nich bylo i ocenění za pomoc v rodině. Získala ho čtrnáctiletá Michaela Stupková z gymnázia v Žatci. Popisuje, jak pomohla přepracovanému a vyčerpanému otci.

"Bylo to v létě, měli jsme jet na dovolenou. Bylo hrozné horko, to bylo minulý rok. Prostě se na nás nějak naštval. Rozbili jsme počítač, taková nešťastná náhoda. Já jsem potom k němu šla, abych mu udělala radost. Když jsem se vrátila, tak vlastně ležel na zemi, bylo mu hrozně špatně. Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat, protože Monča, moje ségra, mi tam začala brečet a hrozně hysterčit. Nějak mě napadlo, že jsem běžela k jeho batohu a tam jsem mu vytáhla adresu, zavolal jsem do nemocnice."

Jak tě to napadlo, už jsi to předtím někde viděla?

"Ne, mě to prostě nějak napadlo, vůbec jsem nepřemýšlela. Stalo se to samo"

Potom jsi zavolala sanitku...

"Vyptávali se mě vlastně, kolik mi je, jestli tam je někde dospělý, potom jsem data taťkovi mobil, protože ještě trošku mohl mluvit. Něco řekl, potom už přijeli. Vyběhla jsem ven a čekala jsem, až přijede sanitka."

Jak tě napadlo přihlásit se do soutěže Dětský čin roku?

"Byla jsem na internetu a jen tak jsem brouzdala. Měla jsem náladu něco napsat, protože už dřív jsem psala pohádky, nebo tak, už jako malá. Zadala jsem si literární soutěž, tam mi vyběhlo tohle, tak jsem si to přečetla, a napsala jsem."

Další z vyhlášených kategorií je Pomoc na netu. Uděluje se tomu, kdo dokáže pomoci druhým za přispění internetu nebo počítačů. Ondřej Kynšt ze Slavkova dokázal při hraní počítačové hry přesvědčit dívku, která chtěla spáchat sebevraždu, aby si čin rozmyslela.

"Hráli jsme jednu počítačovou hru, která byla po internetu, a v "chatu" jsme zaznamenali, že někdo mluví o sebevraždě, že se zabije. Proti tomu jsem zasáhl a pak mi pomohla celá naše skupina. Začali jsme jí říkat, co je na životě nejlepší a tak dále, čeho si má vážit, že to nemá ukončovat. Přestala s tím a řekla nám celý svůj příběh, o tom, jak jí zemřeli rodiče, že měla jít do dětského domova a utekla. Už na tom byla hodně špatně. Přemluvili jsme jí, až se vrátí do dětského domova, že to nějak půjde."

Děti dostaly nejen samotné ocenění, ale i deset tisíc korun, které jsou určené na školní pomůcky. Za celou dobu trvání projektu se zapojilo více než půl milionu dětí. V České republice soutěž probíhá od roku 2004 a příští rok proběhne už její osmý ročník.