Stále je reálné, že elektronické mýtné se bude vybírat na českých silnicích od příštího roku
Mýto pro kamiony by se v Česku mělo začít vybírat od 1. ledna 2007. Antimonopolní úřad minulý týden potvrdil, že vítězem tendru na dodávku na dodávku elektronického mýtného pro české silnice je rakouská firma Kapsch. Ta si myslí, že i přes zpoždění, které vyvolaly námitky konkurence, se termín ještě dá stihnout. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
"Nám přišly návrhy od dvou neúspěšných uchazečů, kteří se odvolávali na to, že byli neprávem vyloučeni z tendru a za druhé poukazovali na to, že tendr byl podle jejich názoru diskriminační. My jsme ten případ velice pečlivě prostudovali a usoudili jsme, že oba tito uchazeči, jak sdružení Mytia, tak společnost Autostrade byli vyřazeni v souladu s pravidly, se zákonem a v souladu s pravidly Evropské unie a že ten tendr tak, jak byl vyhlášen, byl v pořádku."
Potíž je v tom, že ministerstvo dopravy zatím nemohlo podepsat smlouvu s firmou Kapsch, protože ještě začátkem týdne si rozhodnutí antimonopolního úřadu nevyzvedli všichni účastníci řízení. Realizace projektu má přitom už několikaměsíční zpoždění. Stihne tedy Kapsch uvést systém do provozu v termínu?
"Já bych nerad spekuloval o této otázce, protože my jsme na to byli tázáni v prosinci, v lednu, v únoru i teď. Snažíme se samozřejmě připravit určité speciální scénáře, jak by se ta záležitost dala akcelerovat, aby se i ve zkrácených termínech dal projekt realizovat."
Říká generální ředitel českého zastoupení firmy Kapsch Karel Feix. Zpoždění je nepříjemné nejen pro firmu, ale také pro stát. Ten by mohl přijít v případě odkladu spuštění systému o velké peníze.
"Podle kalkulací, které jsou provedeny na počty kilometrů a s ohledem na předpokládané počty vozidel v tonáži, která má být zpoplatněna, nám vychází, že každý den prodlení má za následek ztráty ve výši asi 20 miliónů korun."Mýtné by se mělo začít vybírat na téměř tisíci kilometrů dálnic a rychlostních komunikací. Platit by měly kamiony nad 12 tun. Kapsch ale nabídl, že je schopen vybudovat od roku 2007 systém hned na více než dvou tisících kilometrech dálnic i silnic 1. třídy. Jak řekl Radiu Praha ministr dopravy Milan Šimonovský, vláda sleduje zavedením mýtného tři cíle.
"Předně jde o to, aby zatížení našich komunikací nebylo vyšší než u sousedů v Rakousku, abychom nebyli nejlevnější tranzitní zemí. Chceme vyrovnat podmínky zpoplatnění silniční dopravní cesty se železnicí. Doufáme, že to přenese část nákladů na železnici. A za třetí chceme vybrat více peněz a chceme tyto peníze znovu vrátit do silniční infrastruktury."
Lobystický tlak na získání státní zakázky byl podle očekávání obrovský. Dodnes se také vedou spory o to, který technologický systém je lepší, zda pozemní, jaký mají Rakušané, nebo satelitní, který zavedli Němci. Jedni tvrdí, že pozemní systém je zastaralý, jiní naproti tomu argumentují nespolehlivostí satelitního systému a poukazují právě na německé zkušenosti. Podle ministra Šimonovského zaujala vláda v tomto ohledu neutrální postoj. To znamená, že zadávací podmínky soutěže nepředurčovaly, jakou technologii chce Česko v tuto chvíli využívat pro výběr mýtného. Soutěže se nakonec zúčastnily pouze firmy, které nabídly pro výběr mýtného mikrovlnný, pozemní systém. Ministr Šimonovský ale říká, že vybudovaný systém bude později možné poměrně snadno převést na satelitní.
"Chceme, aby tento systém sloužil do doby, než se státy Evropské unie shodnou na technologické změně."
Karel Feix z firmy Kapsch připomíná, že tato firma je dnes světovou jedničkou mezi dodavateli plně elektronických systémů, ovládá asi 65 procent světového trhu. Řešení, které firma v soutěži nabídla, umožňuje integraci dalších vývojových fází mýtných systémů, včetně satelitního systému Galileo, o kterém se diskutuje v Evropské unii.
"I podle zadání jsme byli konfrontováni s myšlenkou toho, co se stane v průběhu deseti let provozování systému v případě, že vývoj půjde dál. Nabídli jsme plně otevřené řešení. Řešení svou filosofií umožňuje integraci dalších technologických prvků formou určitých modulů tak, aby systém mohl absorbovat další technologický pokrok, včetně toho, o čem se hodně mluví, to znamená satelitu. Satelitní systém je dnes zatím předmětem teoretické diskuse. Jeho praktické využití systému Galileo se dá předpokládat opravdu až v letech 2010 až 2012."Kdyby tedy Česká republika čekala až na zavedení evropského satelitního systému, ztratila by mezitím desítky miliard korun. Po vyhlášení výsledků soutěže ale zazněly také hlasy, že neúspěšná italská firma Autostrade prý nabízela identický systém, ale levnější. Karel Feix takovou spekulaci odmítá.
"Dovolím si osobně velice pochybovat o tom, že by firma Autostrade vůbec mohla tušit, jaké řešení nabízí naše firma. Za druhé, a tedy bych si dovolil pronést vlastní názor, firma Autostrade není technologickou firmou. Je to finanční instituce, která se zabývá ekonomickým a finančním provozováním takových systémů, ale vlastní technologie nakupuje od jiných subdodavatelů. Pochybuji tedy o tom, že také prohlášení může vůbec mít nějakou cenu."
A je zde ještě jedna důležitá otázka. Kdy se zaplatí českému státu investice ve výši 22 miliard korun? Podle Karla Feixe bude záležet na chování řidičů, kteří si samozřejmě začnou vybírat mezi tranzitními silnicemi u nás a v okolních zemích. Dnes je to možné jen odhadovat.
"Rakouský projekt, který je svým charakterem dosti podobný našemu projektu, jedná se zhruba o 220 kilometrů silnic a dálnic, tak tento technologický projekt byl zaplacen za osm měsíců."