Statečná a nezlomná žena. Historici, politici i veřejnost vzpomínají na Zdenu Mašínovou
Politici, historici i veřejnost vzpomínají na Zdenu Mašínovou, která zemřela ve věku 92 let. Ve vzpomínkách na dceru generála Josefa Mašína a sestru známých protikomunistických odbojářů se opakují slova jako odvaha, pevný charakter a celoživotní boj za zachování odkazu své rodiny.
O smrti Zdeny Mašínové informovali na sociálních sítích historik Petr Blažek a Konfederace politických vězňů. Krátce poté se začaly objevovat reakce politiků, historiků i dalších osobností veřejného života.
Prezident Petr Pavel na síti X uvedl, že na Zdenu Mašínovou vzpomíná s úctou. „Po celý život si zachovala pevný charakter, odvahu a věrnost demokratickým hodnotám,“ napsal. Podle něj její životní příběh připomíná, že svoboda není samozřejmostí a že mnoho lidí za ni zaplatilo vysokou cenu.
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) ji označil za statečnou ženu, které komunistický režim vzal domov, rodinu i možnost klidného života. „Dlouhodobě ji pronásledovali, šikanovali a trestali za odvahu jejích nejbližších. Nikdy ji však nezlomili,“ uvedl na síti X.
Také bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zdůraznil, že Mašínová nesla po celý život následky obou totalitních režimů, které Československo ve 20. století postihly. „Přesto nikdy nerezignovala na obranu pravdy, svobody a historické paměti. Byla svědkem i symbolem toho, že totalita nedrtí jen své přímé odpůrce, ale celé rodiny a generace,“ napsal.
Senátor Tomáš Czernin (TOP 09) ji označil za silnou a nezlomnou osobnost, jejíž životní osud podle něj odráží dramatické dějiny 20. století. „Vážil jsem si toho, že nikdy nezatrpkla. Nezlomilo ji, že jí nacisté popravili tátu, mámu utýrali komunisté a bratři utekli do svobodného světa,“ uvedl.
Na Zdenu Mašínovou zavzpomínal například i historik a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. „Hrdá nositelka jména rodu Mašínů, který byl oporou československé a české státnosti, ochotný obětovat vše za svobodu své vlasti. R. I. P.,“ napsal na síti X.
Také další lidé na sociálních sítích připomínají odvahu a statečnost Zdeny Mašínové: „Čest Vaší památce paní Zdeno a děkujeme Vám za vše; Velmi statečná a silná žena, která se nikdy nevzdala a trpěla osud své rodiny. Děkuji Vám a odpočívejte v pokoji, paní Zdeňko; Přes všechny zkoušky nikdy nepřestala připomínat, že svoboda není samozřejmost a že mlčet tváří v tvář zlu není správné; Jsou lidé a je jich málo, kteří nikdy nesklonili hlavu, věděli, kdo je opravdový nepřítel a proti němu se postavili a mezi ně patří Zdena Mašínová…,“
Život poznamenaný nacismem i komunismem
Zdena Mašínová žila v Olomouci, poslední roky strávila v domově pro seniory v olomoucké části Chválkovice.
Narodila se 7. listopadu 1933 v Praze a od dětství se potýkala s vrozeným onemocněním dolních končetin, kvůli němuž trávila dlouhé období v nemocnicích. Většinu života pak prožila ve stínu tragických událostí, které postihly její rodinu.
Její otec Josef Mašín, člen odbojové skupiny Tři králové, byl v roce 1942 popraven nacisty. Další tragické období přišlo po nástupu komunistického režimu. Bratři Josef a Ctirad se v roce 1953 postavili komunistické moci a se zbraní v ruce uprchli na Západ. Při jejich akcích zahynulo šest lidí – dva příslušníci SNB a pokladník v Československu, později také tři východoněmečtí policisté. Právě proto jejich odbojové aktivity dodnes vyvolávají rozporuplné reakce.
Kvůli činnosti svých bratrů byla Zdena Mašínová v roce 1953 zatčena a vyslýchána komunistickou Státní bezpečností. Následně pracovala mimo jiné jako myčka laboratorních skel v pražských poliklinikách.
Po roce 1989 se zasazovala o rehabilitaci své rodiny a vedla spor o navrácení rodinného statku v Lošanech na Kolínsku. V roce 2022 zde otevřela Památník tří odbojů. O rok později převzala od prezidenta Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za zásluhy o demokracii, humanitu a lidská práva.
