Stávkovalo na dvě stě tisíc lidí, na škrty ve mzdách to ale nemá vliv
Středeční celostátní stávky se podle odborářů zúčastnilo 148 tisíc lidí. Dalších téměř 200 tisíc ji podpořilo symbolicky. Byly zavřeny stovky škol, nepracovalo se na úřadech ani na soudech, práci omezili lékaři a zdravotníci v nemocnicích. Ve dvou desítkách měst proběhly demonstrace. Podle odborářů šlo o největší polistopadový protest:
"Mne osobně se to dotkne tak, že z mého současného platu, který činí 22 tisíc hrubého, bych po škrtech dostal osmnáct tisíc hrubého,"
řekl pro Český rozhlas například soudní asistent z Liberecka. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil si průběh stávky pochvaloval:
"Stávka ukazuje na to, že naštvanost lidí je poměrně dost vysoká, a byť jsme si vědomi toho, že vláda neudělá v platové politice asi nic, tak by to prostě měl být pro ni varovný signál v dalších reformách, které teď budou následovat."
Premiér Petr Nečas dal už ale předem jasně najevo, že vláda kvůli stávce od škrtů v platech ve státní sféře neustoupí."Vláda opravdu nemůže ustoupit od požadavku snížit objem platů ve veřejném sektoru o deset procent."
Snížení platů pro státní správu je podle kabinetu jedno z opatření, jak udržet deficit rozpočtu v příštím roce pod hranicí 135 miliard korun. Redukce mzdových prostředků ve veřejném sektoru je nutná i podle prezidenta Václava Klause.
"Ty škrty jsou v tuto chvíli naprostou nezbytností. Ví to každý a já jsem stoprocentně přesvědčen, že to vědí i odborářští bossové."
Prezident dokonce označil středeční stávku za směšnou a nezodpovědnou. Odbory se podle něj stávkou snaží odčinit to, že neprotestovaly už dříve - tedy v době, kdy problém veřejných financí vznikal. Levicoví politici naopak stávkující podpořili."Vláda není schopná hledat kompromis a dosahovat kompromisu ve vztahu se svými sociálními partnery. Není schopna vést dialog a v tuto chvíli sklízí plody své neschopnosti hledat řešení, které by bylo společensky únosné a které by bylo spravedlivější,"
řekl například úřadující šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka. Protesty podporuje i jihočeský hejtman Jiří Zimola. Ten považuje středeční stávku za zcela oprávněnou:
"Není správná interpretace, že je to pouze stávka několika desítek tisíc státních zaměstnanců. Je to prostě jenom pokus rozdělit českou společnost na tzv. státní zaměstnance a zaměstnance privátní sféry. Myslím, že je to naprosto farizejský přístup, a jsem rád, že to lidé tak i chápou."Stávka však měla mezi lidmi i své odpůrce. Nesouhlasil s ní například Pavel Novák z Třebíče, který si nemohl během dne vyřídit své záležitosti na třebíčském finančním úřadě:
"Jednoznačně jsem proti tomu, aby si státní aparát vynucoval touto cestou nějaké svoje výdobytky. Vím, jakou asi mají pracovní vytíženost, a jednoznačně jsem proti."
Odbory kritizují vládu, že s nimi odmítla vyjednávat. To ale odmítl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek:"Já jsem se snažil dát legislativní předlohy tak, aby to bylo co nejcitlivější, aby nedošlo ve valné většině resortů k nějakému plošnému snižování platů. To, že bude mnohem větší volnost při stanovení tarifního platu, vidím jako krok, který by měl směřovat ke zefektivnění státní správy."
Drábek odmítl také to, že by zaměstnancům svého resortu zakázat se stávky účastnit. Z toho ho nepřímo obvnivil odborový předák Jaroslav Zavadil. Drábek po něm vzápětí žádal omluvu.