Stavovské divadlo v Praze uvádí Školu pomluv
Novým titulem na činoherním repertoáru pražského Národního divadla je nejslavnější hra irského dramatika z 18. století Richarda Brinsleyho Sheridana "Škola pomluv". Uvedena vůbec poprvé byla roku 1777 v anglickém královském divadle Drury Lane. Na česká jeviště se dostala v roce 1900, a od té doby je její současné nastudování - tentokrát na scéně Stavovského divadla - v pořadí devatenácté.
Klasickou konverzační komedii, která si pohrává s motivem sentimentality - jednotlivé postavy dávají najevo své city, aby o to lépe skryly své záměry, připravil s herci Borisem Rösnerem, Janem Hartlem, Sašou Rašilovem, Janem Dolanským, Vladimírem Javorským a dalšími, v ženských rolích pak například s Kateřinou Winterovou, Lenkou Vlasákovou, Miluší Šplechtovou a Taťjanou Medveckou režisér Ivan Rajmont. Hra, ačkoli je satirou na poměry 18. století, působí neuvěřitelně současně. Právě její nadčasovost byla podle dramaturga Činohry české první scény Jana Hančila důvodem, proč se ke hře vrátit. I když těch pochopitelně bylo víc...
"Jeden je ten, že patří do Zlatého fondu dramatické literatury, a další, že nedlouho poté, co vznikla, bylo postaveno Stavovské divadlo. Čili, tak nějak se to kryje, a do Stavovského divadla ta hra určitě patří. Je to hra, která potřebuje styl, pracuje se stylem, je postavená na slohu. Z dramaturgického hlediska je zajímavá tím, že popisuje člověka jako takového společenského živočicha, zvláštního jedovatého tvora, který dokáže vysokou společenskou formou ubližovat ostatním a ještě z toho mít radost, a že to dokonce dokáže brát jako sport. Myslím si, že je v ní spousta vtipu, a že ta hra, jak je ironická, jak je někde i krutá, tak vlastně je i zdravá, protože ukazuje mimo jiné to, že nic není tak horké, jak vypadá, a že i z té nejhorší šlamastiky se dá dostat ven. A i ty nejnegativnější figury, které, které, když se na to podíváte, vlastně nikdy nedopadnou v té hře zase až tak špatně. Ony se naprosto znemožní, ale nevzdají se,"
uvedl současně s vysvětlením, proč se "Škola pomluv" uvádí ve Stavovském divadle, dramaturg Činohry první české scény, ale také autor nového překladu zmíněné hry Jan Hančil...
"Jak je známo, překlad stárne daleko rychleji, než originál. Ale nemyslím si, že by rozdíl v tom věku byl až tak drastický. Myslím, že ta doba byla jiná. Ta doba, ve které měl ten překlad rezonovat. Naše doba v sobě obsahuje společenské vědomí, v němž rezonují určité fráze. A ta hra je postavena mj. na frázích. Je potřeba najít přesně rezonující ekvivalent, který by mohl v dnešní době také rezonovat. Proto se Ivan Rajmont rozhodl, že chce mít nový překlad. A tak jsem se o to pokusil."
