Stíhání Jiřího Čunka bylo zastaveno
Případ vicepremiéra a předsedy lidovců Jiřího Čunka definitivně končí. Kvůli údajnému úplatku před soud nepůjde, neboť jihlavský státní zástupce Arif Salichov jeho stíhání zastavil. Policie Čunka podezírala, že v roce 2002 ve funkci starosty Vsetína přijal půlmilionový úplatek od realitní kanceláře. Důkazy, které by to potvrzovaly, podle žalobce neexistují. Navíc svědectví Čunkovy bývalé sekretářky Marcely Urbanové je nevěrohodné a policie ve vyšetřování chybovala.
"Jestliže já jsem byl zvolen senátorem v sobotu někdy ve čtyři hodiny to bylo zřejmé a hned v pondělí ráno, to znamená ani ne za dva dny poté je na mně podáno trestní oznámení v kauze, která údajně měla být stará více než čtyři a půl roku, tak je na tom něco divného."
Jiří Čunek ještě jako starosta Vsetína na sebe upozornil tím, že vystěhoval romské neplatiče, za což sklidil z mnoha stran kritiku. Pak však následovala strmá politická kariéra. Byl zvolen předsedou křesťanských demokratů a senátorem. Získal post vicepremiéra v Topolánkově vládě. Do toho přišlo obvinění z přijetí úplatku. Čunek i realitní kancelář to od počátku popírali. Opozice požadovala jeho odstoupení, vláda byla vystavena silnému tlaku. Hlasování o nedůvěře však ustála. Na Čunkovu podporu se dokonce konala před úřadem vlády i demonstrace.
Korunní svědkyní v případu byla bývalá Čunkova sekretářka Marcela Urbanová. Ta tvrdila, že se jí Čunek, ještě coby starosta Vsetína, chlubil, že dostal půl milionu korun od realitní kanceláře. Také ho obviňovala ze sexuálního obtěžování. Zvrat v případu nastal poté, co bylo zveřejněno, že si Urbanová s vyšetřovatelem vyměňují e-maily týkající se otázek k výslechu. Odvolán byl přerovský státní zástupce Radim Obst a případ byl předán do Jihlavy Arifu Salichovi. Podle jeho slov byla kauza od počátku silně zpolitizovaná.
Podle Salichova byly úřední záznamy policií přepisovány, existují ve dvou verzích, někdy dokonce zpětně. Policejní vyšetřovatel měl zřejmě údaje podléhající bankovnímu tajemství, které asi získal nezákonným způsobem. Nejzávažnějším procesním pochybením bylo počínání vyšetřovatele Milana Šošovičky. Ten údajně poskytl korunní svědkyni Urbanové na její žádost celý znalecký posudek z psychologie. Navíc byly v její výpovědi nesrovnalosti. Nedokázala vysvětlit, proč to, co viděla 11. února 2002, neoznámila dříve a proč kauzu zveřejnila až koncem října 2006. Údaje z osudného dne podle Salichova sestavuje z diářů. Svého a Čunkových, které mu po odchodu z radnice sebrala. Advokátka Urbanové naopak hrozí ústavní stížností, neboť přes opakovanou žádost nemá protokol o jejím výslechu.
Zastavení trestního stíhání Jiřího Čunka uvítal v prohlášení premiér Mirek Topolánek. Zdůraznil, že v kauze vždy ctil presumpci neviny, což se podle něj ukázalo jako "jediná správná cesta". Topolánek byl připraven Čunka odvolat, pokud by byl obžalován. Opoziční ČSSD má podezření z manipulace případu, řekl předseda Jiří Paroubek.
"Tohle je další útok na demokracii v této zemi, protože co je jiného ovlivňování, nepřímé i přímé ovlivňování státního zastupiteství představiteli exekutivy."
Jak už řekl Paroubek v pondělí, spekulace o obchodu 'hlasy lidovců pro reformu, amnestie pro Čunka", dostaly reálnou podobu. Rozhodnutí zastavit Čunkovo stíhání přichází týden před tím, než začne vláda ve sněmovně obhajovat reformu veřejných financí.
