Sto let od narození Vlasty Průchové: ženy, která zpívala s Gottem, hostila Armstronga a vychovala světového génia
Vlasta Průchová byla průkopnice. Zpěvačka, která přinesla jazz do českých domácností. Zpívala s mladým Karlem Gottem, doma vítala jazzové legendy a její syn se stal světovou hudební ikonou. Přesto její vlastní život často připomínal těžký blues. Letos by oslavila sto let.
Na začátku 60. let se v televizním pořadu Vysílá studio A objevil duet, který se stal okamžitým hitem: Až nám bude dvakrát tolik. Zpívala ho tehdy už respektovaná jazzová zpěvačka Vlasta Průchová, zatímco po jejím boku stál mladý, začínající Karel Gott. V době, kdy se Gott teprve rozkoukával, byla Průchová už pevně usazená mezi nejvýraznějšími osobnostmi českého jazzu.
Její hlas si posluchači spojovali i s dalším hitem — Docela všední, obyčejný den, který se stal znělkou populární soutěže Hledáme písničku pro všední den. Právě tato soutěž ji katapultovala mezi nejznámější zpěvačky přelomu 50. a 60. let.
Armstrong v obýváku a jam session, které se staly legendou
Po válce se Praha proměnila v město, kde jazz zněl z klubů, kaváren i studentských sálů. A kde se hrál jazz, tam byli Vlasta a Jan Hammer. Jejich domov se stal místem, kde se hudba nejen hrála, ale žila.
Hammer, lékař a zároveň průkopník českého swingu, dokázal skloubit medicínu s hudbou tak, že po večerních koncertech ještě doma vítal muzikanty. Jam sessions u Hammerů se staly pojmem — a jednou z návštěv byl i Louis Armstrong.
Když Armstrongova kapela dorazila v 60. letech do Prahy, chodili k Průchovým „jako domů“. Bubeník Danny Barcelona dokonce daroval malé Andree Hammerové činel. Armstrong sám se po koncertě zastavil „na polívku“. Takové večery končily až ráno, kdy Jan Hammer odcházel rovnou do nemocnice.
Cesta zpět: dětství mezi koňmi, psy a slovenskými lesy
Vlasta Průchová se narodila 12. července 1926 v Ružomberku. Často vzpomínala na dětství v Trenčíně, kde vyrůstala obklopená lesem, koňmi a třemi psy. Hudební talent zdědila po mamince, ale směr jejího života určil někdo jiný — Jan Hammer, budoucí manžel.
Seznámili se ve Zlíně roku 1941. Vlastě bylo patnáct, Janovi dvaadvacet. Zlín tehdy žil festivalem Filmové žně a koncerty swingařů. Hammer, kterému nacisté zavřeli medicínu, se vrhl do hudby naplno. Hrál s tehdejšími hvězdami swingu a okouzlil i Vlastu. Brzy stála na pódiu po jeho boku.
Vzali se v roce 1947 a jejich manželství bylo jako nekonečný jam session — plné hudby, improvizace, vášně i chaosu.
Syn, který dobyl svět: Jan Hammer jr.
Krátce po svatbě se manželům narodil syn Honza. Už jako dítě seděl u piana a hrál s lehkostí, která rodiče ohromovala. Později složil hudbu k pohádce Šíleně smutná princezna.
V roce 1968 odjela rodina na roční pobyt do USA. Syn získal stipendium na Berklee College, otec stáž ve Washingtonu. Po skončení pobytu se rodiče vrátili do Prahy — ale syn zůstal v Americe.
A stal se světovou hvězdou
Spolupráce s Johnem McLaughlinem, Mahavishnu Orchestra, vlastní studio, a nakonec ikonická hudba k Miami Vice, která získala dvě Grammy, čtyři platinové desky a jedenáct měsíců kralovala americkému žebříčku Billboard. Nejúspěšnější televizní soundtrack všech dob.
Matka emigranta nesmí nahrávat
Pro Vlastu však synova emigrace znamenala tvrdý trest. Komunistický režim ji přestal pouštět do studia. Koncertovat mohla, ale nahrávat ne. Až do 90. let nevydala jedinou desku. Mezitím přišla o manžela — MUDr. Hammer zemřel v roce 1989. Syn se vrátil do Československa poprvé po deseti letech až na jeho pohřeb.
Dcera, nemoc a jazz jako poslední opora
Průchová se starala o nemocnou dceru Andreu, která kvůli kádrovým překážkám třikrát nedostala šanci studovat konzervatoř. Její život se zkomplikoval, psychicky onemocněla a Vlasta se stala oporou nejen jí, ale i dvěma vnukům.
Přesto neztratila optimismus. Jazz ji držel nad vodou. Po revoluci se vrátila na pódia — do Reduty, Agharty, U staré paní i Ungeltu. A pokaždé měla plno.
Zasloužené uznání a tichý odchod
V roce 2003 dostala medaili Za zásluhy II. stupně od prezidenta Václava Klause, velkého fanouška jazzu. Bylo to symbolické zadostiučinění po letech, kdy byla režimem odsouvána na okraj.
Zemřela 16. června 2006, jen pár dní před svými osmdesátými narozeninami.
