Svatovítský zvon Zikmund ztratil srdce
Minulou sobotu v podvečer, shodou okolností pouhé čtyři hodiny poté, co se uzavřely volební místnosti po volbách do Poslanecké sněmovny, se utrhlo srdce největšímu českému zvonu, svatovítskému Zikmundovi. Víc jak půltunové srdce propadlo podlahou zvonice a jen další vrstva silných trámů zabránila tomu, že neprorazilo i klenbu katedrály. Příčina byla zřejmě ve skryté vadě materiálu, z něhož bylo původní srdce před víc jak sto lety vykováno. Nové srdce pro Zikmunda zhotoví ve své zvonařské dílně na Zbraslavi Petr Rudolf Manoušek, který o svatovítské zvony už léta pečuje. Zikmund se podle něj znovu rozezní až za několik měsíců:
Zikmund se využívá jen pro slavnostní zvonění o církevních nebo státních svátcích. K jeho rozhoupání je zapotřebí osmi zvoníků. V sobotu, když se srdce zvonu utrhlo, se naštěstí nikomu z nich nic nestalo. Od roku 1990 na svatovítské zvony vyzvání i Zdeněk Biskup. Zeptala jsem se ho, na jaké zvony se bude zvonit v příštích měsících náhradou za Zikmunda:
"Pokud tedy budou církevní svátky nabo významné dny, tak budeme zvonit jenom v horní zvonici, čili na Jana, Václava nebo i Josefa můžeme použít. Kdyby nedošlo k tomu zrekvírování za první světové války, samozřejmě že by těch zvonů bylo trošku víc."
Při konfiskacích při obou světových válkách zmizely z českých zemí tisíce zvonů. Jenom za druhé světové války jich zde bylo zrekvírováno víc jak dvanáct tisíc. Asi za patnáct set z nich dostanou farnosti a obce finanční náhradu z německého odškodňovacího fondu. Několik set historických českých zvonů je však zřejmě dosud uskladněno v Německu. Jednání o jejich vydání už řadu let váznou.
