Světový kongres v Českých Budějovicích patřil k nejlepším

svu06.jpg

V Český Budějovích skončil Světový kongres Společnosti pro vědu a umění. O české a slovenské vědě a kultuře tu diskutovalo více než 400 odborníků z celého světa. Je to jedno z největších setkání zahraničních Čechů, kteří dobře uspěli ve svém oboru a tak se zde sešli vědci, akademici i profesoři z nejrůznějších univerzit. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Společnost pro vědy a umění vznikla v roce 1958 v USA a dodnes sdružuje exilové české vědce a umělce. Její kongres se konal už po 23. a České Budějovice byly zatím nejmenším městem, které ho hostilo. Diskutovalo se ve zhruba 60 sekcích - mimo jiné o právu, medicíně, genetice, ale také o divadle, historii a Češích v zahraničí. Jak uvedl Miloslav Rechcigl, kongres byl pravděpodobně nejlepší za posledních 15 let.

"Převýšil veškerá naše očekávání po všech stránkách. Jak po stránce obsahové, tak po stránce kvality. Řekl bych, že z Ameriky tu muselo být asi 300 účastníků, a z Čech asi 200, což je vysoké číslo. Pokud jsem mohl pozorovat, tak lidé byli velice spokojeni i nadšeni."

Ve vedení Světového kongresu vystřídal Miloslava Rechcigla profesor Karel Raška, který ocenil jeho odbornou úroveň.

"V posledních letech to byl první kongres, kde se podařilo získat účast vynikajících vědeckých pracovníků českého původu v Severní Americe, jak z Kanady, tak ze Spojených států a absolutní špičky vědeckých pracovníků z České a Slovenské republiky na jednom kongresu."

Světový kongres není klasickou krajanskou organizací. Jeho společným znakem je zájem o českou kulturu a vědu. V organizaci tak jsou například i němečtí nebo japonští profesoři. Kongres se koná vždy jednou za dva roky a od roku 1990 to bylo až na jednu výjimku vždy v České nebo Slovenské republice. A kde vidí Karel Raška jeho budoucnost?

"Je mnoho mladých vědeckých pracovníků, kteří pracují zvláště ve Spojených státech, ale také v Kanadě. A jednou z věcí, které bude muset nový výbor společnosti uvážit, je, zda bychom neměli čas od času zorganizovat nějaké konference právě těchto mladých českých nebo slovenských vědců, protože z nich by bylo velice důležité získávat novou generaci členů na této straně Atlantického oceánu."

Světový kongres Společnosti pro vědu a umění se chce zaměřit také na rozvoj spolupráce mezi univerzitami a dalšími organizacemi v Česku a v Severní Americe. A samozřejmě připravit další kongres za dva roky.

Součástí závěrečného ceremoniálu bylo i předání ocenění žurnalistce Petře Procházkové, válečné korespondentce z oblastí bývalého Sovětského svazu a z Afgánistánu. V Kábulu provozuje humanitární sdružení Berkat, k jehož úspěchům se řadí projekt transplantace očních rohovek a ženské projekty zaměřené na vyšívání a tkaní koberců. O ocenění již před rokem jednala se zahraničními Čechy senátorka Jaroslava Moserová. Sama Petra Procházková přiznává, že o Světovém kongresu nic nevěděla.

"V Kábulu se o tom nemluví, před tím jsem byla deset let v Rusku. O češství v zahraničí vím málo, protože jsem na opačné straně světa. Tam nikdo neutíkal na východ, všichni byli na západě. Ale než jsme se s paní Moserovou sešli, tak ona zemřela. Já jsem zůstala v totální nevědomosti. Nakonec jsem napsala i takový drze otevřený dopis vedení, ať se na mě nezlobí, ale že bych potřebovala zaplnit informační vakuum, že je vůbec neznám. Tak jsme k sobě měli daleko, ale jsou to lidé, se kterými najdete často větší porozumění, než s lidmi v Čechách, zdá se mi, že o tom víc přemýšlejí."

Petra Procházková si ocenění váží, neboť jí i prakticky pomáhá při získávání peněz pro své projekty. A co udělá s finanční odměnou 1000 dolarů. Za ně vznikne v Kábulu internetové připojení.