Terezín se chce otevřít světu

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Pevnostní město Terezín potřebuje na svoji obnovu nutně peníze. Hovoří se až o částce 8 miliard korun. V Česku i v Německu je připravena řada projektů, které počítají s přeměnou města na centrum vzdělanosti a kultury či na místo setkávání zejména mladých lidí z celého světa. Jak zaznělo na mezinárodní konferenci, na uskutečnění velkých plánů však chybějí peníze.

Pevnostní město Terezín se za druhé světové války stal symbolem perzekuce a genocidy. V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do terezínské Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 vězňů. V současnosti se Terezín potýká s řadou problémů, které způsobil odchod armády z města koncem 90. let, což potvrzuje Karel Tolde ředitel Nadace Terezín.

"Z Terezína odešla armáda a tím pádem se město dostalo na úroveň vesnice, protože počet obyvatel je 1865 lidí, což je málo, protože Terezín je město pro minimálně 7000 obyvatel."

Město převzalo od armády stavby, které tvoří v současné době 40 procent zástavby města. Dosud se je nepodařilo přestavět například na byty. Terezín je totiž památkově chráněná vojenská pevnost a nevešel se do tabulek různých dotací, což potvrdil starosta Jan Horníček.

Ředitel Nadace Terezín Karel Tolde
"My jako město Terezín můžeme ročně ze svého rozpočtu uvolnit jeden a půl milionu korun na investice. Máme rozpočet 28 milionů korun jako město, takže i když by jsme získali dotaci, tak my nejsme schopni složit přílož. My si nejsme schopni půjčit na kasárenský blok, který má rozpočet třeba 500 milionů korun. Nejsme schopni si půjčit 25 procent na dofinancování, protože by jsme to v životě nezaplatili. Tady se jedná o to, abychom ve spolupráci s českým státem našli spolufinancování těchto velkých projektů ze strany našeho města."

Někteří z účastníků konference vyslovili obavu, že pokud si někdo z českých významných politiků nevezme problematiku Terezína za svou, bude další konference opět jen vytyčovat další záměry. Terezínská radnice už totiž zpracovala kompletní Europrojekt, který počítá s přeměnou města na centrum vzdělanosti, kultury a sportu.

"Jedná se o částku zhruba 7 miliard. Z toho polovina by měla jít do vnitřního města, kde žijí obyvatelé a druhá část by se měla vložit do pevnostního systému, který je součástí města. Jsme postaveni na bažině a pevnostní valy slouží zároveň i k odvodňování tohoto města."

Dosud nebyly na žádnou z významných akcí Europrojektu uvolněny peníze. V květnu navštívila Terezín místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová, která navrhla, aby tam vzniklo centrum pro demokracii a kulturu. Radnice také plánuje město znovu oživit mladými lidmi a to formou školy nebo jiného vzdělávacího zařízení, což potvrdil Karel Tolde z Nadace Terezín.

"Vycházíme z toho, že založit univerzitu v Terezíně asi nebude možné, ale určitě bude možné sem dislokovat některé ročníky a nebo některá specializovaná studia jako je třeba studium holocaustu, pro které je Terezín tím nejlepším podkladem, protože tady proběhl holocaust v druhé světové válce. Je zpracován i projekt, který jsme nazvali Terezínské mezinárodní hudební středisko a jeho cílem by bylo jednak oživit a uchovávat hudbu, která vznikla v Terezíně v době ghetta, protože v ghettu bylo zavřeno mnoho umělců, nejenom hudebníků, ale i spisovatelů a malířů a bylo by škoda, aby odkazy, které nechali tito lidé, zanikly."

Aby problémů Terezína nebylo málo, velké komplikace mu způsobila povodeň v roce 2002. Z následků se město ještě zcela nevzpamatovalo. Výška hladiny, která je vyznačena na radnici, dosahovala v celém městě 1,2 až 1,6 metrů. Povodeň se podepsala i na stavu podzemních chodeb. Terezín jako pevnostní město má totiž zhruba 30 kilometrů chodeb a některé z nich vedou až za město.

"Tyto chodby byly bohužel při povodni v roce 2002 zaplaveny a zčásti poničeny. Ve městě v některých místech došlo k vážným destrukcím. Naštěstí žádná destrukce nepostihla některou z velkých budov, takže prvním počinkem po povodni bylo to, že město zajistilo pracovníky, kteří udělali speciální průzkum těchto podzemních prostor a na základě tohoto průzkumu se udělala sanace těch nejnebezpečnějších míst."

Potřebu změn ve městě si uvědomují i jeho obyvatelé, za všechny názor Josefa Tolara, který je poněkud skeptický.

"Terezín nemá totiž žádnou nákupní sílu. Co odešli vojáci, civilní příslušníci a jejich rodiny, Terezín je mrtvé město. Můj osobní názor je, že pan starosta 8 miliard korun nesežene."

Hodně projektů, málo peněz, tak by se tedy dala shrnout současná situace Terezína, který patří mezi 40 nejvýznamnějších českých památkových měst. Na konferenci pozvala Nadace Terezín zhruba 150 účastníků: představitele kraje a města, zástupce ministerstev, památkáře, členy místních a zahraničních spolků a nadací, české europoslance i některé euroúředníky z Bruselu. Účast potvrdilo 85 lidí, do Terezína z nich přijela polovina. Z Bruselu nikdo. Téměř prázdný sál první den částečně zaplnila skupina studentů architektury z Rakouska, kteří jsou v Terezíně na studijním pobytu. Druhý den zůstalo v jednacím sále jen něco přes 20 aktivních účastníků konference.