Tradiční české výrobky chtějí ochranu na evropském trhu
Oblíbená česká pochoutka Hořické trubičky získala před několika dny evropskou ochrannou známku. Tento týden známku dostal Karlovarský suchar. Na společném evropském trhu má zatím jistotu ochrany zeměpisného označení a původu osm výrobků. Další na vyřízení žádosti stále čekají. Co taková ochranná značka výrobcům zajišťuje a proč se nad vyřízením některých žádostí vznáší otazníky? To zjišťoval Zdeněk Vališ.
Už při vstupu do Evropské unie si Česko vymínilo tři různé registrace piva z Českých Budějovic. Následně registrační proceduru úspěšně zvládly Štramberské uši, Pohořelický kapr a Žatecký chmel. Nedávno si svůj historický název pojistily v celé Evropské unii Hořické trubičky. Nyní ho smí používat už jen jejich výrobci z Hořic na Jičínsku. Z trhu musí zmizet všechny napodobeniny. Hořické trubičky k nám údajně přinesl jeden kuchař Napoleonovy armády, prchající z Ruska. Před první světovou válkou s nimi jeden hořický cukrář pronikl i do Anglie, Spojených států a snad i do Číny. Za bývalého režimu se naopak staly trubičky jen lokálním produktem. Luděk Dlouhý s hořické firmy Strix přiznává, že získávat dnes zpátky zahraniční trhy není vůbec jednoduché. Proto je také důležité, že výrobek získal evropskou ochrannou známku.
"Je to běh na dlouhou trať a určitě nás to bude stát spoustu úsilí a obchodních tahů, protože evropský trh je velice náročný, v potravinách několikanásobně víc než v jiném oboru."
"Některé naše žádosti ani nebyly otevřeny a nebylo s nimi dle mého názoru řádně zacházeno. Interpelací jsem se obrátil na příslušný direktoriát, kde mě sice odpověděli, že je všechno v naprostém pořádku, ale nebylo. Oni to vlastně začali napravovat až zpětně. Vím, že udělali určitá vnitřní organizační opatření k tomu, aby žádosti postupovaly rychleji."
Podle Luďka Dlouhého z Hořic, jsou všichni rádi, že už mají za sebou celou zdlouhavou a komplikovanou cestu k registraci známky. Na druhou stranu má Dlouhý pocit, že noví členové unie jsou v jisté nevýhodě.
"Nové země vstupující do unie měly všechny záležitosti hodně komplikované."
"Neustále vyplňujeme, doplňujeme, dokazujeme, vysvětlujeme a stále jsme stejně daleko. Argumentujeme třeba tím, že Bavorské pivo ochranu má. Na to nám odpovídají, že to je sice pravda, ale Bavorsko není členský stát Evropské unie. My na to říkáme, že Lucembursko je členem unie a přitom Lucemburské pivo je registrované, atd..Máme zkrátka velmi silný pocit, že v tomto ohledu existuje nerovný přístup ke starým a novým členům Evropské unie."
Europoslanec Jan Březina sice souhlasí s tím, že Brusel nyní používá jiný metr, ale nevidí ho ve vztahu mezi starými a novými členskými zeměmi unie.
"Procedura celkově přitvrdila. To znamená, že i kdyby někdo ze starých členských zemí chtěl něco registrovat, asi se bude muset podrobit stejné proceduře. Je to složitější než to bývalo."
Registrace známky je dosti zdlouhavá procedura. Například výrobci Hořických trubiček s ní začali už v roce 2004. Když potom Evropská komise po zhodnocení nejrůznějších podkladů s udělením známky souhlasí, nastoupí ještě půlroční lhůta pro případné zpochybnění nároku ze strany kohokoli. Teprve když se žádné námitky neobjeví, je ochranná známka definitivně přiznána. A jakou mají tedy šanci další žádosti českých výrobců?
"Nechci předjímat. Buďme připraveni na to, že některé námitky přijdou a budeme je muset kvalifikovaným způsobem argumentovat.Myslím, že zatím nikdo na příslušném direktoriátu nevyvíjí aktivitu, která by tomu postupu házela klacky pod nohy. Půjde to normální úřední cestou. Komise podle mého názoru dokáže být v těchto věcech dost nezávislá."
Hovoří se o tom, že velké komplikace by mohly nastat u Karlovarských oplatek a Olomouckých tvarůžků. Jan Březina to ale nevidí dramaticky.
"Zdánlivě úplně jasné věci se dokáží rovněž zkomplikovat. Klidně se může stát, že u výrobku, u kterého si říkáte, že to bude těžké, že bude spousta odvolání apod., žádná odvolání být nemusí a naopak. Já jsem si třeba vůbec nedokázal představit, že by mohly nastat nějaké komplikace s Třeboňským kaprem. A mám informaci ze zákulisí o tom, že v podané žádosti německý název Třeboňský kapr komisi znejistěl. Uvidíme, jak se ta věc bude vyvíjet dál. Je tedy dosti těžko předjímat, jestli třeba u Olomouckých tvarůžků nebo Karlovarských oplatek tím, že byla jakási politická prohlášení, která ovšem komise opravdu nebere v úvahu, budou žádosti komplikované. Komise dá mnohem víc na technologii. A jestliže při výrobě Karlovarských oplatek se používá karlovarská voda a jinde ne, tak asi bude favorizováni my. Popřípadě, jestliže existuje určitá technologie výroby Olomouckých tvarůžků a technologie sýra, který má ambici být Olomouckým tvarůžkem, se spíše přibližuje Hardskému sýru, dá komise určitě na technologii a věcnou stránku celé záležitosti."
Europoslanec Jan Březina říká, že celý proces je třeba bedlivě sledovat a kdyby se něco komplikovalo, je nutné hned intervenovat. To musí dělat stát i čeští poslanci v Evropském parlamentu.
