Týden v ČR

Nové složení Senátu, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Od víkendu už jsou známé výsledku druhého kola voleb do třetiny Senátu. Přinesly některé významné změny v rozložení politických sil. Volby vyhrála přesvědčivě ODS. Poprvé v historii tak získala jedna politická strana absolutní většinu v jedné parlamentní komoře. Občanští a sociální demokraté nyní mohou vytvořit v obou parlamentních komorách ústavní většinu, což by velkým stranám například umožnilo změnit ve svůj prospěch volební zákon.

Nové složení Senátu, foto: ČTK
Od víkendu už jsou známé výsledku druhého kola voleb do třetiny Senátu. Přinesly některé významné změny v rozložení politických sil. Volby vyhrála přesvědčivě ODS. Poprvé v historii tak získala jedna politická strana absolutní většinu v jedné parlamentní komoře. Občanští a sociální demokraté nyní mohou vytvořit v obou parlamentních komorách ústavní většinu, což by velkým stranám například umožnilo změnit ve svůj prospěch volební zákon.

Celý týden pokračovalo i jednání o vládě. ODS zahájila konzultace s ostatními stranami. Jejich výsledkem je, že se rýsuje dohoda na změně ústavy, která by při souhlasu tří pětin poslanců umožnila rozpustit sněmovnu a vyhlásit předčasné volby. Pro tento návrh získala ODS, kromě zelených a lidovců i komunisty. Proti jsou zatím jen sociální demokraté.

V úterý se poprvé od senátních voleb vyjádřil k řešení patové situace prezident Václav Klaus. Podle něj musí zemi i do případných předčasných voleb vést vláda, která se bude opírat o důvěru Poslanecké sněmovny. První projekt vlády ODS a nestraníků selhal, a proto ho prezident bez výrazných změn nechce opakovat. Václav Klaus doufá, že nové kolo vyjednávání povede ke stabilní vládě, nebo přivede zemi k předčasným volbám. I tak ale kabinet musí mít důvěru poslanecké sněmovny, zdůraznil v úterý prezident:

Václav Klaus (vlevo) a Mirek Topolánek, foto: ČTK
"Opakuji, že jako prezident republiky hledám vládu a že i do případných předčasných voleb musí vést zemi vláda s důvěrou Poslanecké sněmovny. Jednáním politických stran je ještě třeba ponechat určitý prostor, během něhož i já povedu politická jednání."

Hodně se čekalo od páteční schůzky prezident Václava Klause s představiteli politických stran. Prezident jim nastínil návrh dohody, nad nímž se opět sejdou v úterý. Do té doby by měli ve svých stranách diskutovat o časově omezeném řešení povolební situace. Prezident však blíže svůj návrh neupřesnil. Podle zdroje ČTK mají strany dále jednat o možnosti jak dospět k předčasným volbám. Předsedové stran jednání nekomentovali, ani novináři nedostali možnost klást otázky. Šéf ČSSD Jiří Paroubek ale při odchodu z Hradu novinářům řekl, že dosažení dohody bude velmi obtížné.


Z Kazachstánu do České republiky se vrátí další skupina českých krajanů. Přesídlení zhruba 170 osob schválila vláda tuto středu. Radnice v Česku už nabízejí kazašským Čechům ubytování. Češi se do dnešního Kazachstánu stěhovali koncem 19. století. Usadili se především v Akťjubinské oblasti, kde založili vesnici Borodinovka. Zde je zastihly stalinské represe - v roce 1941 sem byla mimo jiné násilně přesunuta i další skupina českých krajanů z Moldávie. Po rozpadu Sovětského svazu a vzniku samostatného Kazachstánu se životní podmínky Čechů v novém státě zhoršily. V polovině 90. let se proto rozhodli vrátit se do Česka. Důvody vysvětluje Šimon Pánek z humanitární organizace Člověk v tísni, která tehdejší přesun krajanů organizovala:

"Hlavním důvodem návratu bylo to, že Češi se jako mnozí jiní, kteří se počítali k takzvanému ruskojazyčnému obyvatelstvu, necítili v nově vzniklém Kazachstánu dobře a bezpečně. Docházelo tam k jakési celkem logické a pochopitelné národní osvětě, k návratu kazašštiny, nekazaši najednou nebyli vítáni na trhu práce a podobně. Proto tehdy došlo k rozhodnutí, že vzhledem k tomu, že Češi stejně odcházejí, bude jim nabídnuta možnost vrátit se do původní vlasti, to znamená do České republiky."

V letech 1994 až 2000 se tak do Česka vrátilo kolem sedmi set lidí.


Senát ČR
Zákonodárci zatím o svou imunitu nepřijdou. Návrh poslanců na její omezení totiž senátoři smetli ze stolu. Argumentovali tím, že na stole mají ještě jednu, daleko přísnější, vlastní variantu seškrtání své beztrestnosti. Tu ale nyní teprve poslali k podrobnému projednání ve výborech horní parlamentní komory. Zamítnutá poslanecká verze měla zrušit takzvanou doživotní imunitu pro konkrétní kauzy. Druhý, přísnější senátorský návrh slibuje zachovat jen imunitu zákonodárců pro jejich projevy na půdě Parlamentu, vysvětluje postoj většiny svých kolegů senátor Jiří Šneberger z ODS.

"Já podporuji zákon, aby byla zrušena imunita. Podporoval jsem ho vždycky, ale tento návrh byl pouze polovičaté řešení. To je skutečně jenom na dobu mandátu a byly by v tom další zmatky. To jsou takové kosmetické úpravy, 'aby se vlk nažral a koza zůstala celá'. Buď ať máme imunitu plnou nebo ať nemáme žádnou. A já jsem pro to, ať nemáme žádnou."

Senátní normu nyní zřejmě čeká mnohaměsíční diskuse s nejistým výsledkem.


Foto: ČTK
Závěr týdne přinesl první pořádný nápor zimy. Teplý podzim definitivně skončil. V pátek se do malé sněhové nadílky probudila i Praha. V jiných místech republiky byl nástup zimy poměrně dramatický a provázela ho řada dopravních nehod. Zejména Moravskoslezským krajem se přehnal uprostřed týdne silný vítr, který místy dosahoval síly vichřice. Lámal a vyvracel desítky stromů.

Nástup zimy předznamenal blížící se Vánoce. I když do nich zbývá zhruba 50 dnů, v Třešti na Jihlavsku již betlémáři dokončili unikátní mezinárodní betlém. Výtvor, čítající kolem 300 figurek z lipového dřeva, pět let tvořili řezbáři ze všech koutů světa. V pondělí ho v Třešti doplnili posledními kousky čerstvého mechu. Jak dodává místní řezbář Karel Brožek, očekávají tisíce návštěvníků i v rodinách třešťských betlémářů:

"Betlémáři na ty lidi čekají. Tady se třeba v sobotu sjede 5 i 6 autobusů. U oběda se třeba musí manželé vystřídat. Jeden z nich jde k betlému a druhý se jde najíst, protože v baráku je od rána do večera průvod lidí, kteří se střídají. Je to takové potěšení."