Učitelé podporují společné vzdělávání zdravých i handicapovaných dětí, chtějí ale větší podporu

Ilustrační foto: Archiv Radia Praha

Učitelé jsou nakloněni společnému vzdělávání zdravých i handicapovaných dětí. Podmiňují to ale vyšší podporou. Ukázal to výzkum, který pro ministerstvo školství, provedli Univerzita Palackého, organizace Člověk v tísni a další instituce. Začleňování postižených žáků do škol neboli inkluzivní vzdělávání by měla zlepšit novela školského zákona od 1. září 2016.

Jan Michalík, photo: ČT
"Integrace spočítává v tom, že paní učitelka dostane takovou podporu, aby mohla, uměla a chtěla naplnit vzdělávací potřeby handicapovaných dětí v té běžné škole, kde jsou. To vůbec nevylučuje, že nadále budou, a věřím, že i v České republice, speciální školy v krajských městech pro specifické případy dětí s těžkým postižením a podobně," uvedl hlavní řešitel projektu docent Jan Michalík z Univerzity Palackého v Olomouci.

Dětí se specifickými vzdělávacími potřebami je v Česku kolem sta tisíc.

Ilustrační foto: Archiv Radia Praha
"Největší množství z nich jsou děti se specifickými vývojovými poruchami učení nebo chování, až 35 tisíc. Další obrovskou skupinou jsou děti s mentálním postižením, to je dalších téměř 30 tisíc. Pak jsou tam děti s poruchou autistického spektra, přes pět tisíc. Obrovská skupina s narušením komunikačních schopností. Děti čím dál hůř mluví, to je 15, 20 tisíc. Žáků se sluchovým postižením je 1300."

Schválená novela školského zákona by podle odhadů ministerstva školství mohla znamenat dodatečné nároky na státní rozpočet ve výši miliardy korun v roce 2017 a 1,5 miliardy korun o rok později.

ČR není tak bohatý stát, aby mohla budovat speciální školu v každém okresním městě

Učitelé žádají metodickou podporu ze strany vedení školy, stabilnější a předvídatelné přidělování asistentů pedagoga, kteří jsou nyní schvalováni každý školní rok, a pomoc při hledání způsobů efektivní spolupráce s rodiči.

Ilustrační foto: Archiv Radia Praha
Tvůrci průzkumu proto vytvořili katalog podpůrných opatření. Má 1586 stran odborného textu. Více než 90 autorů na něm pracovalo 14 měsíců.

Faktem je, že v běžných školách se už dnes učí drtivá většina postižených dětí, uvedl docent Michalík:

"Pokud jste na koupališti, a vidíte, jak jde vozíčkář do vody, tak se na něj budete dívat první tři dny, a pokud na koupališti budou od rána do večera tři vozíčkáři, tak si jich za týden ani nevšimnete. Věci mimořádné se stávají běžnými. Je určitě řada rodičů, kteří mají dítě ve speciální škole, jsou spokojeni, a je to tak dobře. Česká republika není tak bohatý stát, aby mohla budovat speciální školu v každém okresním městě, proto většina dětí s postižením či znevýhodněním bude vždycky v běžných školách, ne v těch speciálních."

Jak se na novelu zákona dívají pedagogové?

"Velká většina tvrdí, že novelu zná. To nás překvapilo. Velká většina tvrdí, že pět stupňů podpůrných opatření, což je hlavní princip novely, bude znamenat lepší a efektivnější vzdělávání dětí. A nepřekvapilo nás, že drtivá většina si myslí, že budou mít víc práce, než dosud. Řekl bych, že mají pravdu."

Děti ze zákona budou mít nárok na asistenta. Jak se domníváte, že to bude možné realizovat?

Ilustrační foto: Archiv Radia Praha
"Ani ve Švédsku či Norsku, které jsou v tomto smyslu velmi vyspělé, není možné, aby dítě s nějakým znevýhodněním mělo svého asistenta od nevidím do nevidím. Tak to nefunguje. V ČR bude třeba najít konsenzus, spravedlivá pravidla. V úřadu veřejné ochránkyně práv by vám potvrdili, že mají několik desítek podnětů právě na nerovnoprávnost přidělování asistenta. Když je ve škole šest dětí s postižením a asistent je přidělen nahodile, jak se komu líbí, tak rodiče a žáci nejsou spokojeni. Musí být spravedlnost, to je to, o co jde."

V českých školách loni pracovalo 9 tisíc asistentů. Přes 8 tisíc pro postižené děti a přes 700 pro sociálně znevýhodněné. Vlastního speciálního pedagoga mělo 18 procent běžných základních škol a školního psychologa 14 procent.

Integrace už funguje, rodiče odmítají dát dítě na vzdálený internát

Ilustrační foto: Adriana Kratinová, ČRo
Na mnoha místech České republiky už integrace funguje ještě před tím, než novela zákona nabude účinnosti. Před pár lety to tak ještě nebylo.

"Před 15 lety bylo u sluchového postižení 80 procent dětí ve speciálních školách, 20 procent v běžných. Dnes je poměr 60 procent v běžných a 40 procent ve speciálních. A nikdo to nenařizoval. Školy pro sluchově postižené jsou stejné, jako byly kdysi. Nikdo žádnou nezrušil, ale rodiče už odmítají dát své dítě v šesti letech na internát 70 kilometrů daleko," dodal docent Jan Michalík.