Unikátní objev archeologů. V hrobech ležely ženy a dívky, které patřily k elitě Velké Moravy

Gombíky, prsten, nůž, 23 kusů ozdob. Takové poklady objevili archeologové ve Starém Městě v lokalitě Na Valách. Při záchranném výzkumu tu objevili sedm hrobů s pozůstatky dětí a mladých žen. Žily v 9. století v době Velkomoravské říše.

Foto: ČT24

Luděk Galuška, foto: Taz, CC BY-SA 4.0

"Pohřebiště ve Starém Městě bylo zkoumané už od 20. let minulého století. Čítá přes 2000 objevených hrobů. To z něj činí největší nekropoli z doby Velké Moravy, v rámci které stál i vůbec první archeologicky zjištěný kostel nebo jeho pozůstatky," uvedl vedoucí výzkumu a Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea Luděk Galuška.

Devět šperků kolem hlavy mohla mít jen příšlušnice nejvyšší třídy

Loni v prosinci začala na místě nálezu stavba Cyrilometodějského centra Slováckého muzea. Plochu už archeologové prozkoumali před 70 lety, proto pro ně byly nové nálezy velkým překvapením.

"Stalo se, že mezi výzkumnými sezónami 1949 a 1950 zůstala volná malá plocha. A teď, když se tam začíná stavět nový objekt Slováckého muzea, poblíž památníku Velké Moravy, tak došlo k odkryvu prvního hrobu, který obsahoval náušnice, gombíky a nožík. Asi týden poté, při celkové skrývce bylo zachyceno dalších šest hrobů."

Foto: ČT

Kdo v nich byl pohřben?

"Podle antropologického zjištění doktorky Fojtové tu byly pohřbeny malé dívky nebo mladé ženy. V každém hrobě se nalezly náušnice, většinou stříbrné a pozlacené. Patří do skupiny velice honosného velkomoravského šperku, kterému říkáme veligradský. Víme, že tyto dámy žily v druhé polovině 9. století, v době knížat Rostislava a Svatopluka i arcibiskupa Metoděje. Víme, že byly součástí vysoce postavených velmožských rodin, protože v jednom hrobě měla šesti až osmiletá dívka vedle hlavy devět hrozničkových stříbrných a pozlacených náušnic. To už je bohatství, které si do hrobu mohla vzít opravdu jenom příslušnice té nejvyšší velkomoravské elity."

Co bude s nálezy dál?

Foto: ČT24

"Musí být nejprve zdokumentovány, což teď právě dělám. Pak půjdou do konzervátorské dílny ve Slováckém muzeu. Poté se vrátí k nám do Centra slovanské archeologie a obohatí naši sbírku nálezů z naleziště na Valách. Kosterní materiál skončí v depozitářích a před tím ještě v laboratořích, abychom zjistili, co ty dívky byly zač, jaký byl jejich zdravotní stav, jestli jejich strava odpovídala tomu, že patřily do té elitní velkomoravské vrstvy, případně na co zemřely."

Když držíte v ruce šperky z 9. století, přemýšlíte o osudech těch lidí?

"Takto bohaté hroby se nenacházejí každý den. Ty šperky jsou velice křehké, ležely v zemi víc jak 1100 let. Když jsem ty hroby odkrýval a štětečkem a doslova zubařskými nástroji preparoval ta místa poblíž ušních otvorů lebek, tak vám srdéčko plesá, ale zároveň se vám zvedne tep určitě o stovku. Je to povznášející pocit a samozřejmě se i zamyslíte nad tím, co to bylo za lidi, zvláště když jedna dívčí kostra byla zachovaná v tak výborném stavu. Mnozí říkali, že by s ní klidně měnili zuby. V novinách se objevil takový zvláštní titulek, že se ta dívka i po tisíciletí na nás usmívá."