Unikátní terasy a první pasáž v Praze. Palác Lucerna je ikonickou stavbou své doby
Palác Lucerna je ikonickou stavbou své doby. I její pasáže a mimoúrovňové terasy jsou v centrální části Prahy něčím zcela výjimečným. Víte, že měl být palác původně o jedno patro vyšší a místo Velkého sálu mělo být hokejové kluziště?
Duchovním otcem paláce Lucerna je inženýr, projektant a stavitel Vácslav Havel. A proč se Lucerna jmenuje právě Lucerna? Možná si mnozí myslí, že své jméno dostala podle nástavby na rohu domu na Václavském náměstí, která je prosklená a lucernu připomíná. Tento objekt však k paláci nepatří, připomněl architekt Petr Hájek, který měl na starosti rekonstrukci teras.
"Ten příběh je opředený záhadou. Říká se, že když Vácslav Havel, dědeček Václava Havla prezidenta, pracoval na těch plánech a kreslil to, tak přišla jeho žena Emília a říkala: To vypadá jako lucerna."
"Dědeček řekl: To je pěkný název, dobře se to čte i pamatuje a je to stejné ve více jazycích. Hodí se, abychom tak pojmenovali palác," potvrzuje příběh vzniku názvu paláce jeho současná majitelka Dagmar Havlová, jejímž manželem byl bratr prezidenta Ivan Havel.
Lucerna má atmosféru zaoceánských parníků
Architektonický styl Lucerny se pohybuje mezi secesí a moderními slohy, přiblížil stavbu architekt Petr Hájek.
"Pro mě jako pro architekta je ta stavba ikonická a úžasná. Začala se stavět kolem roku 1907 a byla a zvětší části byla dokončená v roce 1921. Má úžasnou atmosféru těch zaoceánských parníků a plaveb, alespoň pro mě. A ty terasy, na kterých stojíme, jsou takovou připomínkou té doby. Když se pohybujete uvnitř budovy, tak můžete nasát tu atmosféru Nového světa.
Ta budova je velmi velkorysá. Podílel se na ní statik Stanislav Bechyně, který tu navrhl jeden z prvních evropských železobetonových skeletů. Z ekonomických důvodů se používal i písek a kamenivo, když se těžila ta velká jáma. Zajímavé také je, že v budově, tam, kde je dnes Velký sál Lucerny, mělo být původně hokejové kluziště. Proto ten sál má na délku kolem 50 metrů a na šířku asi 25 metrů a vejde se do něj 2500 hostů."
Velký sál byl po dlouhou dobu největší v Praze. Byl v něm poprvé uvedený zvukový kinematograf. V prostorách bývalého kabaretu, nyní Lucerna baru, hrály i takové osobnosti jako Vlasta Burian, Karel Hašler či Voskovec s Werichem. Bylo tu nespočet plesů, koncertů, schůzí, módních přehlídek i sportovních akcí. Za První republiky např. turnaje v boxu či zápasu.
První pražský dům, který měl pasáž
Lucerna má však i řadu dalších nej. Byl to například první pražský dům, který měl pasáž, dodává Dagmar Havlová.
"Dědeček hodně cestoval po světě a v roce 1905 si řekl, že by bylo dobře mít v Praze něco jako velkoměstský palác, ve kterém by byly prodejny. Potom, když se stavěly další domy, tak se to zřejmě stavitelům zalíbilo, a tak to propojili pasážemi. Tím se stala Lucerna s jejím okolím a přízemím nejhustější sítí pasáží. Myslím, že ty pasáže se tak rozmohly, že to je už dnes moderní prvek."
Takže Lucerna byla první vlaštovka.
"Ano, Lucerna byla v mnoha věcech první vlaštovka. Dědečkovi se podařilo ze svých zkušeností ze zahraničí propojit více prvků. Kromě toho, že si tu lidé mohli nakoupit, tak tu mohli strávit spoustu času v kině, nebo na hudebních produkcích. Byly tu restaurace, velmi známé Bistro Lucerna, první takový samoobslužný bufet. Těch prvenství bylo hodně."
Místo komunitních zahrad náměstí nad Prahou
Lucerna má zajímavé terasy, dnes je to takové náměstí nad Prahou. Konají se tu výstavy, koncerty, společenská setkání. Na podzim 2018 byly terasy pokryté umělým trávníkem. Prázdný prostor je unikátní tím, že se dá zaplnit, programem, podotýká architekt Petr Hájek.
"Celý ten komplex budov měl být o patro vyšší. A možná díky tomu můžeme dnes stát na těch terasách, protože je to úroveň předposledního patra. My tu stojíme nad skleněnou střechou z takových tvarovek, která by se měla také obnovit."
Jste jeden z těch, který se podílel na vzniku těch teras, kde se dělají nádherné letní akce. Jak to tady vypadalo, když jste sem přišel?
"Oživit terasy si vymyslel kavárník Ondřej Kobza, který tu chtěl původně zřídit komunitní zahrady. Tenkrát se domluvil s paní Dagmar Havlovou, že by to šlo a přizvali mě sem. A spontánně vznikl nápad, i díky té inspiraci, že to tady vypadalo jak na palubě zaoceánského parníku, tak že tady byly vytvořené dřevěné terasy a místo komunitních zahrad zde vzniklo náměstí nad Prahou."
Když se podíváte na architekturu Lucerny, která část nebo prvek je pro vás jako architekta nejzajímavější?
"Pro architekty je ta budova zajímavá jako celek, tak jak funguje díky té své pasáži. Všechny ty prvky a architektonické detaily jí dávají neopakovatelnou atmosféru, která je inspirací pro řadu umělců. Například režisér Jan Hřebejk tady natočil úžasný film Odpad město smrt."
Lucernu propojí výtah z Velkého sálu až na střechu
Palác Lucerna stále prochází rekonstrukcí, připomíná Dagmar Havlová. Jak je dnes složité postarat se o rodinný majetek?
"Zaměstnává mě to víc, než jsem si z počátku představovala. Rekonstrukce je velmi složitá. Naštěstí tu máme dobrý tým, takže jsme úspěšně zakončili rekonstrukci prvního domu ve Vodičkové ulici. Začínáme ty pěkné kanceláře už pronajímat."
Na kterou část rekonstrukce jste nejvíc pyšná?
"Mě se nejvíc líbí terasy. Ty jsou takovým fenoménem Lucerny. Uvažovalo se, že se to na horní terase zasklí a bude tam kavárna. Počítáme s tím, pokud nám vyjdou peníze v budoucnosti. Hlavně teď postavíme výtah, který povede z Velkého sálu až nahoru na střechu, aby sem mohli i vozíčkáři, což dnes nejde."
Velký sál Lucerny je spojen s řadou koncertů. Zpíval tu třeba Karel Gott.
"Velmi často se připomíná Louis Amstrong, Ella Fitzgerald, ale já mám nejraději naše zpěváky. Krásné koncerty tu měl Miro Žbirka a mnoho dalších."
Každý, kdo přijde dvorany Lucerny, tak si všimne obrácené sochy koně se svatým Václavem.
"To je socha Davida Černého. Původně byla vytvořená pro prostor dolní části Václavského náměstí, kde byla určitou dobu instalovaná jako protipól koně z horní části náměstí. Když ji měl v depozitáři, tak nás napadlo, že bychom ji instalovali sem. Stalo se to velkou atrakcí pro turisty a jsem ráda, že ji tu máme."
A jaké další rekonstrukce čekají Lucernu?
"Uvažuje se, že by ta současná Lucerna mohla mít nějakou nástavbu. O její podobě ještě není rozhodnuto, ale možná, že se to podaří, a Lucerna dostane lucernu," uzavírá architekt Petr Hájek.
Palác Lucerna je od 1. července 2017 národní kulturní památkou České republiky.
Související
-
Moderní paláce v Praze
Vydejte se s námi na procházku za zajímavými stavbami, které dotvářejí jedinečnou tvář české metropole.
