Úsporná opatření? Bližší košile než kabát, říkají lidé

V posledních týdnech často stýcháme o protestech odborových organizací proti plánům vlády na snížení státního dluhu. Sociologická společnost STEM zjišťovala, jak se k úsporným opatřením staví česká veřejnost jako celek. Potvrdilo se, že lidé jsou silně pragmatičtí: každý podporuje ta opatření, která se ho osobně nejméně dotýkají. Výzkumu STEMu se věnuje i Radio Praha.

Vláda Petra Nečase začala po svém nástupu uskutečňovat a připravovat řadu úsporných opatření, která by měla zastavit růst státního dluhu. Podle Jaroslava Huka je zajímavé, že pokud se vládní opatření sestaví do řady podle míry přijatelnosti, většina lidí se na tomto žebříčku shodne. Valná většina dotázaných se totiž rozhoduje podle toho, nakolik se jich osobně dané opatření dotýká. Jednotlivci se ale liší v míře přijatelnosti podle toho, s jakou politikou sympatizují. Jaroslav Huk shrnuje:

"Skoro polovina české veřejnosti se domnívá, že tato vládní opatření jsou vhodná pro to, aby se ozdravily státní finance. O něco méně lidí, je to nad čtyřicet procent, se domnívá, že tato vládní opatření povedou k tomu, aby se obnovila dynamika české ekonomiky. Z druhé strany jsme se lidí ptali, jak jsou podle nich ta opatření razantní, jak jsou tvrdá. Víc než polovička lidí, 55 procent odpovědělo, že jsou nepřiměřeně drastická."

Z předložených možností se mezi lidmi největší podpoře těší plán na zrušení některých ambasád, s nímž souhlasí 75 procent. Možnost pracovat na dohodu až 300 hodin ročně schvaluje 73 procent respondentů, zrušení obřího tendru na likvidaci ekologických škod v celkové hodnotě asi 100 miliard korun podpořilo 71 procent dotázaných. Sociolog říká:

ilustrační foto

"Obecně vzato nejsnáze lidé přijímají to, co se jich osobně nedotkne. Proto se úplně na špičku z těch 13 navrhovaných opatření, která jsme testovali, dostalo rušení některých zastoupení české republiky v zahraničí. Lidi říkají, tak dobře, na tom se ušetřit dá, protože třeba příliš nechápou význam těch zastoupení - a je to položka, která se nedotkne mojí kapsy."

Veronika Honsová z tiskového odboru ministerstva zahraničí připomíná, že rušení ambasád je pro ministerstvo velmi bolestné:

"Zastupitelské úřady poskytují našim občanům zejména pomoc v nouzi a bez ohledu na to, že občanům doma se to nezdá důležité, my se domníváme, že občan v zahraničí nikdy neví, kdy se dostane do nějaké těžké situace a kdy bude muset vyhledat pomoc zastupitelského úřadu."

Nadpoloviční většina dotázaných - 66 procent lidí - má také kladné stanovisko také ke snížení celkového objemu mezd ve státní správě o 10 procent. Jsou mezi nimi dokonce někteří státní zaměstnanci.

Foto: Štěpánka Budková

Naopak nejméně se lidem zamlouvá záměr, aby zaměstnavatel mohl vypovědět zaměstnanci smlouvu bez udání důvodu, toto opatření podpořilo 27 procent lidí:

"Na nejtvrdší odpor narážejí ty věci, kde to ohrožuje sociální jistoty, zejména sociální jistoty zaměstnanců. Nejtvrdší odpor vzbuzuje možnost výpovědi bez udání důvodu, tu odsuzují tři čtvrtiny lidí,"

říká Jaroslav Huk. Nadpoloviční většina lidí pak nesouhlasí i se zkrácením výpovědní lhůty na jeden měsíc a s právem zaměstnavatelů uzavírat opakovaně se zaměstnancem pracovní smlouvu na dobu určitou.