Ústavní soud dal šanci otcům

0:00
/
0:00

Ústavní soud udělal průlomové rozhodnutí v otázce práv otců. Plénum Ústavního soudu totiž dospělo k závěru, že ustanovení § 57 zákona o rodině je v rozporu s několika články Listiny a úmluvy o ochraně lidských práv a zrušilo jej dnem 31. prosince 2011. Od 1. ledna roku 2012 tak už nebude platit šestiměsíční lhůta od zápisu do matriky, kdy mohli muži jednoduše zpochybnit své otcovství. Doba je podle soudců moc krátká a nespravedlivá a i dítě má právo vědět kdo je jeho biologickým otcem.

Rozhodnutí bude v dnešní rubrice "Ptejte se právníka" vysvětlovat analytik Ústavního soudu Jan Komárek. Ten v úvodu ozřejmil, proč se ústavním soudcům zdá šestiměsíční lhůta pro případné popření otcovství příliš krátká.

"Samotný nález se odkazuje na právní úpravu v jiných státech např. na Slovensko, kde se podobný případ řešil až u Evropského soudu pro lidská práva. Tam se stěžovatel domáhal určení otcovství po 30 letech a v reakci na to Evropský soud konstatoval, že došlo p porušení jeho práv. Proto čeští ústavní soudci došli k tomuto rozhodnutí. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva je totiž pro ČR závazná."

Analytik Ústavního soudu také osvětlil, co se bude dít při soudních sporech do inkriminovaného termínu, který dal Ústavní soud politikům na změnu zákona, tedy 31. prosince roku 2011.

"Pokud se během této doby otec obrátí na soud, tak už by jeho žaloba neměla být automaticky odmítnuta, ale příslušný soud by měl provést posouzení, zda v daném případě má dojít k určení pravého otce dítěte. Proto je ta lhůta nastavena tak, že než přijme zákonodárce nějakou kompexní úpravu, tak odpovědnost spočívá na obecních soudech."

Nález Ústavního soudu je pro obecné soudy pochopitelně závazný. Jan Komárek na závěr objasnil co by se dělo, kdyby politici v tom rok a půl dlouhém období změnu § 57 zákona o rodině nepřijali.

"Podle mého názoru by potom trvala situace, která nastalo nyní vynesením nálezu Ústavního soudu. Odpovědnost by byla v rukou obecních soudů a bylo by to na újmu právní jistotě. Vždy je lepší mít daná pravidla napsaná v zákoně, než řešit případ od případu. Zákonodárci by svou nečinností tedy nezamezili podávání popěrných žalob, ale trvala by nejistota, která byla nastolena nálezem Ústavního soudu."

V příštím díle právní rubriky se zaměříme na průlomové rozhodnutí Ústavního soudu z psychologického hlediska.


V případ jakéhokoliv dotazu, týkajícího se nejen českého právního řádu, ale i mezinárodní problematiky nás neváhejte kontaktovat na mailové adrese:cr@radio.cz.

Děkujeme.

Autor: Jan Hloch
klíčové slovo:
spustit audio