V Č. Budějovicích byly zahájeny Dny evropského dědictví

České Budějovice, foto: www.czechtourism.cz

Památkám v krajině a krajině jako památce jsou věnovány letošní Dny evropského dědictví. Byly zahájeny v sobotu v Českých Budějovicích a do konce tohoto týdne se návštěvníkům představí víc než tisíc památek po celé České republice. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

Květná zahrada v Kroměříži, foto: www.czechtourism.cz
Květná zahrada v Kroměříži, Koněpruské jeskyně, Šipka ve Štramberku nebo park u zámku Neuberk v Mělníku - to je jen malá ukázka památek, které se přihlásily k letošním Dnům evropského dědictví. Akce pod záštitou Rady Evropy probíhá v řadě evropských zemí už od roku 1991.

"Byla to snaha připomenout památky a historii všem místním občanům i turistům a k tomu jsme se poměrně brzy přihlásili i my,"

říká Petr Sedláček, předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, které Dny evropského dědictví v Česku už tradičně pořádá.

"Opakovaně se nám daří k této akci zapojit velké množství památek. V tuto chvíli máme aktuální stav tisíc jedna."

Vodárenská věž v Mělníku, foto: Horakvlado, CC BY-SA 3.0 Unported
Mezi těmito památkami jsou jak objekty zapsané na Seznam UNESCO, kudy ročně projdou desítky tisíc návštěvníků, tak i památky, které jsou jinak veřejnosti nepřístupné a otevírají se jen při mimořádných příležitostech. Mnohde je navíc během Dnů evropského dědictví vstup zdarma. Jen pro představu: například v Mělníku se kromě již zmíněného parku u zámku Neuberk otevírá i gotická věž kostela sv. Petra a Pavla, poutní kostel Nejsvětější Trojice, kostel sv. Vavřince, ale i středověká vodárenská věž nebo barokní kartuziánský lis na víno, kam se návštěvníci běžně vůbec nedostanou. K tomu je potřeba uvést ještě řadu doprovodných akcí, jako jsou ochutnávky vína, prohlídky historických sklepů, jarmark lidových řemesel, výstavy a koncerty.

České Budějovice, foto: www.czechtourism.cz
Letošní Národní zahájení Dnů evropského dědictví proběhlo v sobotu 13. září v Českých Budějovicích. Podle náměstkyně českobudějovického primátora Ivany Popelové nebyly vybrány náhodou:

"Ve správním území města je řádově 994 nemovitých kulturních památek. Je to vlastně na území asi 78 obcí, nicméně necelých padesát procent z tohoto množství je na území města České Budějovice. Celkem je tu dvaadvacet chráněných území. Jsou to zejména vesnické památkové rezervace a zóny, máme ale například i dvě krajinné památkové zóny, Hlubocko a Novohradsko. Takže si myslím, že i to téma památky v krajině a krajina jako památka, které je nosným tématem letošních Dnů evropského dědictví, má svůj smysl."

Stometrová koněspřežná dráha v Českých Budějovicích, foto: ČTK
A zase jen pro představu: v samotných Českých Budějovicích se otevřelo celkem 26 památek. Kromě kostelů, klášterů a měšťanských domů to byly například Biskupská zahrada, bývalý solní úřad nebo Muzeum koněspřežky. V České ulici v historickém centru města se na ní mohli návštěvníci i svézt:

"Bude instalována asi stometrová dráha, vlastně replika dráhy koněspřežné železnice, a bude se na ní provozovat replika historické drezíny z roku 1825."

Ani v Českých Budějovicích nechyběl při Národním zahájení Dnů evropského dědictví bohatý doprovodný program. V ulicích města vystupovali kejklíři, klauni, šermíři a orientální tanečnice, zpěváci pouličních písní i hráči na historické hudební nástroje. Bylo tu rytířské ležení s kolbištěm i tržištěm, hrály se pohádky pro děti i středověké kratochvíle pro dospělé. Návštěvníci si mohli prohlédnout staré fotografie jižních Čech i Šumavy Karla Klostermanna nebo se vydat do některé z jihočeských vesnic, proslulých selským barokem.

Ludmila Dominová, foto: ČTK
Tradiční součástí Národního zahájení Dnů evropského dědictví je i udělení titulu nositel lidových tradic. O jaké ocenění jde a k čemu nositele opravňuje, na to jsem se zeptala ředitelky odboru regionální a národnostní kultury ministerstva kultury Zuzany Malcové:

"Jako jediní řemeslníci, kteří se tím i živí, můžou žádat o státní dotace, třeba na nákup materiálů, ze kterých pracují, protože dnes pracovat třeba s orobincem je velký problém. Rybníky jsou soukromé. Dřív si paní chodila orobinec nařezat k rybníku, dnes se ale k rybníku nedostane, musí ho těžko nakupovat od soukromníků, takže jí na to dáváme třeba dotaci. Například v letošním roce keramik Moštěk z Uherského Hradiště potřebuje opravit nějakou pec, ve které vypaluje hrnčinu, tak dostává dotaci na opravu. A druhá věc: tím, že dostanou tuto značku, která je chráněná a začíná být myslím známá, tak jsou přednostně bráni na různé výstavy a prezentace do zahraničí. My kromě těchto nositelů máme spolupracovníky v krajích, je jich třináct, v každém krajském městě. Ti svoje nositele pochopitelně znají a vozí je s sebou na akce, kde se kraj prezentuje v zahraničí. A i stát, když potřebuje ukázat pěkné řemeslo, tak jsou to vždycky tito nositelé."

V únoru příštího roku se tak nositelé lidových tradic budou prezentovat v sídle UNESCO v Paříži. Letošními nositeli se stali Marie Skřežinová ze Zlechova na Uherskohradišťsku, která se věnuje výrobě textilních květin k výzdobě krojů, vyšívačka Eva Minksová z Velké nad Veličkou, Ludmila Dominová z jihočeského Zlivu, která jako jediná v Česku uchovává tradici výšivky rybími šupinami, František Pavlica z Hroznové Lhoty, znalec výroby tradičních slaměných došků, a výrobce lidových hudebních nástrojů Pavel Číp ze Zubří u Rožnova pod Radhoštěm.