V Česku přibývá alternativních škol, které se snaží rozvíjet celkovou osobnost dítěte
Do základních škol po celé České republice nastoupilo po letních prázdninách více než 880 tisíc žáků 1. až 9. tříd. Zdaleka ne všichni se ale učí podle stejných osnov. Po roce 1989 vznikla v Česku řada tzv. alternativních škol, které vedle samotného učení kladou důraz na celkový vývoj osobnosti dítěte. Patří mezi ně například školy montessoriovské, daltonské a také waldorfské. Základní školy s waldorfskou pedagogikou jsou dnes v Praze, Příbrami, Ostravě, Pardubicích a dalších městech. Do waldorfské školy v pražských Jinonicích se vypravila Milena Štráfeldová:
Chodba ve waldorfské škole je jako každá jiná školní chodba. Za dveřmi je slyšet zpěv, hru na flétny - v 6. třídě právě probíhá hodina hudební výchovy:
Ve třídě to ale jako v běžné základní škole tak docela nevypadá. Lavice tu nestojí přísně vyrovnané, v košících v koutě leží další hudební nástroje a děti hrají s chutí. Hru na flétnu se tu všichni učí od 1. třídy, většina dětí ale ovládá i jiné hudební nástroje. Hudba hraje ve waldorfské pedagogice velkou roli, škola se totiž prostřednictvím umění snaží rozvíjet i citovou stránku dětské osobnosti:
"My se snažíme rozvíjet děti cele, harmonicky. To znamená, že rozvíjíme děti nejenom po té intelektové stránce, kde se snaží nejvíce působit běžné státní základní školy, ale snažíme se naše děti rozvíjet v citu a ve vůli. To znamená, že to dítě pracuje u nás ve škole nejenom hlavou, ale také srdcem a rukama,"
říká ředitelka jinonické waldorfské školy Hana Straková. Děti tu kromě běžných školních předmětů mají například keramiku nebo výrobu košíků, učí se vázat knihy, stavět dům nebo upéct chleba z vlastnoručně vypěstovaného a vymláceného obilí, které si navíc samy semelou. Základem vyučování jsou tzv. epochy, kdy se po několik týdnů věnují jednomu předmětu - v téměř dvouhodinových blocích tak denně probírají například matematiku, fyziku nebo dějepis. Od prvních ročníků se učí dva cizí jazyky, ve vyšších třídách jim přibude i latina. Učebnice pro jednotlivé předměty si děti píší a hlavně kreslí samy. Předmětem, kterým se waldorfská škola odlišuje od běžných základních škol, je tzv. eurytmie. Její podstatu vysvětluje korepetitorka při eurytmii Michaela Nerudová:
"Tam jde především o harmonizaci člověka skrze pohyb, jde tam vlastně i o sociální aspekt, kdy se děti učí vzájemně spolupracovat. Co se hudby týče, pracuje se tam s intervaly, které se ztvárňují pohybem, tóny se ztvárňují pohybem. Je to jakoby znázorněná hudba."
"Já jsem navštěvoval jeden rok obyčejnou školu a waldorfská škola dokázala jednu naprosto úžasnou věc, že i při tom pomalejším způsobu výuky výsledky žáků z deváté třídy jsou na naprosto stejné úrovni s obyčejnými školami. Plus to, že žáci mají spoustu krásných zážitků. A myslím, že tady vzniká velké pouto mezi spolužáky."
Přestože děti se ve waldorfské škole naučí dobře číst až někdy ve třetí třídě, patří podle statistik k nejúspěšnějším při dalším studiu na středních školách. Jestliže z pražských základních škol postoupí na gymnázia v průměru čtrnáct procent žáků, z waldorfských škol je to více než polovina. Navíc na pražském Opatově bylo toto pondělí otevřeno nové waldorfské lyceum - už čtvrté v České republice. Další střední waldorfské školy jsou v Příbrami, Semilech a Ostravě.
