V Praze jednal Madridský klub - bývalí státníci vyzvali k dodržování lidských práv

Minulý týden jednal v Praze Madridský klub, který už tři roky sdružuje bývalé prezidenty a premiéry. Bývalí státníci vyzvali představitele Běloruska, Uzbekistánu a Turkmenistánu k dodržování lidských práv a demokratických standardů. Hlavním tématem konference se pak stala otázka přechodu k demokracii. V této souvislosti byla vyzdvihována role Václava Havla po pádu komunismu v Československu. Podrobnosti má Martina Lustigová.

Václav Havel, foto: ČTK

Bývalý český prezident Václav Havel se na zasedání Madridského klubu zamyslel nad fungováním postkomunistické společnosti. Upozornil na to, že vedle pozitivních rysů, Havel uvedl například zavedení tržních principů do ekonomiky nebo fungující demokratické mechanismy, existují i rysy negativní, tedy například absence kontinuálních demokratických elit nebo demokratické politické kultury. "Vznikla nová, náhlá, na tradici nezaložená a o tradici a kulturní kontinuitu neopřená moc ekonomická. Tato ekonomická moc měla přirozeně tendenci propojovat se s mocí politickou a začalo se tak vytvářet cosi, co dnes hrozí uzavřením systému do sebe sama." To podle Havla vede k tomu, že se politické elity nechtějí vzdát své moci. V této souvislosti upozornil například na nedávné revoluce na Ukrajině nebo v Gruzii. "Nemyslím si, že v České republice bude nutná revoluce na náměstích, domnívám se ale, že ve volbách se vůle ke změně, kterou ve společnosti cítím, projeví," uvedl Václav Havel.

Bývalý americký prezident Bill Clinton (vlevo) a ministr zahraničí Cyril Svoboda, foto: ČTK

Exprezident zároveň vyzval ostatní členy Madridského klubu, aby se i oni vměšovali do dění v postkomunistických zemích, protože to tyto země potřebují. Bývalý americký prezident Bill Clinton v této souvislosti upozornil na to, že demokracie nemůže být završeným procesem: "Je to nikdy nekončící cesta. A je důležité to lidem říkat."

Mohou mít tato a další vyjádření bývalých politiků nějaký reálný dopad? "Reálně bezprostřední dopad, to znamená, že na základě jejich doporučení by se přijímala nějaká rozhodnutí, to asi mít nebude. Ale oni mohou velice výrazně ovlivnit světové mínění, názory voličů,... Takže zprostředkovaně ten dopad mít mohou," míní politoložka Vladimíra Dvořáková.

Podle politologa Lukáše Valeše je vliv bývalých politiků především morální. Proč vlastně mají bývalí politici potřebu každoročně se scházet? "V případě lidí jako je Václav Havel, se nepochybně jedná o autority, které v politice prokázaly, že v době svého funčního období měly co říct. A určitě i díky svým zkušenostem, i díky svým například morálním vlastnostem by tito lidé měli mít šanci se k politickému dění dál vyjadřovat. Jiná otázka je, jestli to jejich vyjádření bude mít nějaký závažnější dopad."

Václav Havel a bývalá kanadská premiérka Kim Campbellová, foto: ČTK

A nejsou nynější schůzky bývalých politiků také vedeny snahou neztratit se z očí veřejnosti?

"Samozřejmě, že člověku, který se několik let pohybuje ve vrcholné politice, kdy jsou na něj každý den namířeny kamery a upíná se k němu pozornost celé země, se neodchází z této sféry lehko. A ať už kvůli jeho ješitnosti nebo i třeba kvůli zaběhnutému koloritu je pro něj do určité míry nutností pohybovat se pořád tak, aby byl viděn. Takže samozřejmě i z tohoto pohledu řada těchto setkání může mít svůj smysl i v tom, aby tito lidé jakoby nezmizeli ze scény."