Václav Klaus zvítězil díky komunistickým hlasům

Jan Sokol a Miroslav Grebeníček, foto: ČTK

Jaké bylo rozložení hlasů při rozhodující volbě prezidenta? Jak volili komunisté? Proč nedali přednost Janu Sokolovi? O tom přímo z místa Mikuláš Kroupa.

Jan Sokol a Miroslav Grebeníček,  foto: ČTK
Dvanáct až patnáct členů vládní koalice permanentně podporovalo Václava Klause. Ukázaly to všechny tři prezidentské volby. V té páteční, třetí, se dočkala vládní koalice doslova debaklu. Měsíc jí trvalo, než nalezla kandidáta - stal se jím vysokoškolský pedagog Jan Sokol. Pro jistotu dala vládní koalice před páteční volbou ještě interně hlasovat a zjistila, že kromě čtyř kandidátů všichni Jana Sokola podporují. Přestože poslanec veřejně před svými kolegy v poslaneckém nebo senátorském klubu podpoří společného kandidáta, rozhodně to nemusí znamenat, že to samé učiní v rozhodujícím tajném hlasování. Místopředseda sociálních demokratů soudí, že loajalita ke straně by neměla převážit nad svědomím.

"Já myslím, že poslanci hlasují podle svého svědomí a svědomí by samozřejmě mělo zohledňovat to, co chce strana. Já s tím nemám problém a líp se mi spí, když se tím řídím."

Hlasy poslanců KSČM se staly během prezidentské volby rozhodujícími. O komunistické hlasy požádal Václav Klaus. Jan Sokol s komunisty odmítl jednat. Někteří komunisté se tedy v třetí volbě rozhodli hlasovat pro Klause, a to na základě nepřímé výzvy Miroslava Grebeníčka, který nám poskytl rozhovor:

"Připouštím, že i někteří poslanci a senátoři z řad KSČM volili Václava Klause, ale jedno je jisté: vládní koalice prostě nedala ve Sněmovně 101 hlasů svému kandidátovi. My jsme si nemohli moc vybírat. Tady byli dva pravicoví kandidáti a pokud jsme Sokolovi dali prostor na poslaneckém klubu, tak bohužel neobstál. Bazíroval na věcech, které jsou mimo současnou realitu v republice, mimo prostor a čas."

Co vám nabídl Václav Klaus?

"Václav Klaus nenabízí vůbec nic jiného, než co nabízí ve svých vystoupeních."