Valašsko, Rožnov pod Radhoštěm
V dnešní rubrice se vydáme na Valaško. Zavítáme do Rožnova pod Radhoštěm, kde navštívíme nejenom skanzen ale i masopust. Slovo má Zdeňka Kuchyňová.
Obyvatelům této části severní Moravy se říká Valaši. Mají své fiktivní Valašské království s králem Boleslavem I., jinak hercem Bolkem Polívkou, své cestovní pasy i peníze jurovalšáry. A právě původ Valachů je obestřen rouškou tajemství. Mnozí badatelé se domnívali, že přišli z Rumunska. Usuzovali tak z existence rumunského knížectví Valachie i ze slov v místním dialektu. Částečně měli pravdu, neboť Rumuni přišli v minulých staletích na Ukrajinu, Polsko i Slovensko, odkud přišli i obyvatelé Valašska. Přihnali sem i stáda ovcí valašek, z jejichž mléka se vyráběl chutný sýr. Například v dokladech biskupského dvora ze 16. století se o něm hovoří jako o valašském parmezánu. Centrem regionu je dnes Rožnov pod Radhoštěm, který leží na úpatí posvátné hory Radhošť. Pohanský dávnověk tu připomíná socha boha Radegasta, kdežto tradici moravského křesťanství sousoší sv. Cyrila a Metoděje. V roce 1820 tu byly založeny klimatické lázně, k jejich hostům patřil psychoanalytik Sigmund Freud či zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel. Pověstskou se stala zvláště léčba žinčicí, což je ohřívaná ovčí syrovátka. Největším turistickým lákadlem Rožnova je však dnes skanzen lidových staveb, tvz. dřevěnic. Ředitele Valašského muzea v přírodě Vítězslava Koukala jsem se zeptala, jak vlastně taková klasická dřevěnice vypadá.
"Jsou to trámy otesané do čtverce, které jsou stavěny na sebe a mezi tím to utěsnění je z mechu. Není to vybílené jako třeba tady v Čechách, že se to rozdělává hlínou rozdělanou s vodou, ale u nás se vycpávají mechem. Pro nás to má jeden takový problém, že nám ten mech vyzobávají sýkorky a podobní ptáci, takže každý rok se to musí znovu a znovu utěsňovat. Jinak ve vnitř to bylo tak, že ty domy neměly komín, ten kouř šel na půdu a na té půdě to konzervoval. Takže ta stavba se nemusela konzervovat. Dnes to má komín a ta stavba se musí natírat chemickými látkami, aby nám šindel prostě neodešel velmi rychle."
Kolik je v Rožnově těchto staveb?
"My máme na sto dřevěnic ve třech areálech. Máme areál "Dřevěné městečko", pak máme areál "Mlýnská dolina", kde jsou průmyslové stavby a je všechno poháněno vodou a je všechno funkční. Tento areál je přístupný pouze v létě, protože v zimě je voda u nás zamrzlá. A potom máme ještě "Valašskou dědinu", to je největší areál, kde je těch dřevěnic asi 60."
Na myšlenku zřídit muzeum v přírodě nepřišel nikdo z místních měšťanů, ani lázeňských hostů. Vznikla začátkem 20. století v mysli bratří Jaroňků, zejména pak staršího z nich Bohumíra, který navštívil národopisné výstavy a viděl, jaký úspěch slavily lidové stavby. Muzeum ve volné přírodě vzniklo v roce 1925 a je nejstarší ve střední a východní Evropě. Lidé mohou ve zdejších domcích, z nichž některé byly přeneseny z rožnovského náměstí, obdivovat zručnost zdejších řemeslníků. S muzeem je spojován i celoroční cyklus jarmarků, gastronomických specialit a různých folklórních pořadů. Právě v těchto dnech řada vesnic v České republice ožívá masopustním maškarním průvodem. Masopust - někdy také nazývaný fašank či končiny vrcholí ve třech dnech před prvním postním dnem zvaným Popeleční středa. Při pomyšlení, že už zakrátko nastane dlouhý předvelikonoční půst, si každý dosytosti dopřává veselí a pochopitelně i jídla a pití. Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku jsou koblihy. Jak uvedla Jiřina Veselská, na stole ovšem nesměly chybět ani boží milosti, klobásy a slanina a pochopitelně pálenka, neboť tím vším byli obchůzkáři v maskách obdarováváni.
"Valašsko je regionem, kde se objevuje celá řada velmi pozoruhodných maškarních postav v průvodu, který byl původně pouze mužskou záležitostí. Bylo by jistě potupou, kdyby ten masopustní průvod některou domácnost obešel a dal tak najevo, že do toho společenství vesnického málo patří. Koho v tom průvodě bylo možné najít? V některých vesnicích masopustní průvod napodoboval svatbu. Našli jste tam nevěstu, cikánku s dítětem, samozřejmě Žida, fotografa, ženicha a celou řadu dalších postav. K Valašsku také patří pohřebenář, zejména k jeho jižním oblastem. To byl muž oblečený do slaměného kostýmu, ze kterého si potom každá žena odtrhovala kousek té slámy do hnízd pro slepice a husy."
V průvodu nesmí chybět samozřejmě medvěd, a má to být dobrý tanečník, neboť si s ním musí děvčata podle tradice při každé zastávce zatancovat. Masopustní průvod, který tropí v jednotlivých domácnostech různé taškařice, neustrnul, ale časem se mění - je tu vše, čím vesnice žila v uplynulém roce. Například v Rožnově se v průvodu objevily pozoruhodné ironické komentáře všech politických událostí. Návštěvníci Rožnova si kromě zábavy už několik let pochutnají i na zdejší pověstné klobáse.
"U nás je masopustní program spojen už po několik let se soutěží o nejlepší valašskou klobásu. Soutěž nemá pouze část odbornou, ale také laickou, to znamená, že návštěvníci hlasují na základě ochutnávek o tom, který řezník se ten rok vyznamenal, a kdo dostane tu pozoruhodnou klobásu, která ho pasuje na řezníka Valašského království." Závěrem celého masopustu je pak pochována basa, jako symbol muziky. Jedná se vlastě o parodii na pohřeb zesnulého marnotratníka.
"Vedou se pohřební řeči, ale všichni je berou jistě s rezervou, protože je pouze sedm týdnů přes celý půst, aby nastala radostná doba velikonoční."
A právě na Velikonoce už muzeum připravuje pro své návštěvníky další program Pašijové hry i Velikonoce po Valašsku.
Protože se říkávalo, že "kdo sa nenají ve fašank, bude hladovět po celý rok", nabízíme vám i střípky z masopustního jídelníčku. Nejdříve něco sladkého:
Boží milosti
15 dkg hladké mouky, 3,5 dkg másla, 3,5 dkg cukru, 3 žloutky, 2 lžíce kyselé smetany, 1 lžíce rumu.
Suroviny zpracujeme a těsto necháme půl hodiny odležet. Potom rozválíme a několikrát přeložíme. Znovu tence rozválíme. Vykrajujeme kolečka, kosodélníky, hřebeny, některé můžeme naříznout a dle fantazie proplést. Smažíme v horkém tuku. Usmažené sypeme cukrem se skořicí.
A kdyby vám byla zima, tak něco pro zahřátí:
Zhřívanica
1/2 litru lihoviny, např. režné, 3 dkg másla, lžíce cukru, skořice, hřebíček, nové koření, 3 kuličky pepře, 1 dcl vody.
Cukr pálíme na másle na karamel. Zvlášť povaříme asi 10 minut ve vodě koření. Poté ji vlijeme na karamel. Chvíli povaříme, až se karamel rozpustí a přilijeme alkohol. Ohřejeme, ale nevaříme! Zjemníme kouskem másla. Podáváme teplé.
Dobrou chuť vám přeje česká redakce Radia Praha!!!
