Való: Klimatické podmínky v Iráku budou pro české chemiky vážným rizikem

Plukovník Jan Való, předseda sdružení veteránů z války v Perském zálivu, Foto: ČTK

Česká protichemická jednotka zasáhne v Iráku zvláště pokud Saddám Husajn použije zbraně hromadného ničení. "Za mandát k jejich působení na území Iráku bude považovat vláda České republiky rezoluci Rady bezpečnosti, stanovisko Rady bezpečnosti nebo prohlášení předsedy Rady bezpečnosti."Řekl před nedávnem premiér Vladimír Špidla. Není to však první nasazení této jednotky v Perském zálivu. Plukovník Jan Való je bývalý velitel českých chemiků, kteří se zúčastnili před dvanácti lety operace Pouštní bouře. Jaké jsou jeho zkušenosti z války proti Iráku, jaká rizika čekají na české vojáky, jak vypadá výcvik této speciální jednotky a použije Husajn proti spojeneckým jednotkám v případě války chemické zbraně? To jsou otázky, které mu položil kolega Mikuláš Kroupa.

Plukovník Jan Való,  předseda sdružení veteránů z války v Perském zálivu,  Foto: ČTK
"Co je pro ně velice rizikové, jsou klimatické podmínky. Když skončí únor, březen začínají pouštní bouře a zažínají obrovské teplotní rozdíly. Už my jsme zažili, že teplotní rozdíly ve dne a v noci jsou až třicet stupňů. To značně ovlivňuje činnost přístrojů, ale i psychiku vojáka."

Lze očekávat, že Saddám Husajn použije chemické zbraně hromadného ničení proti spojeneckým vojskům?

"Na to se mi těžko odpovídá. Za doby, kdy my jsme působili v operaci Pouštní bouře, tak existovalo reálné nebezpečí, že je použije. Později po válce i inspektoři zjistili, že Irák měl obrovské sklady chemických zbraní. Během války byla řada těchto skladů zničena. Rovněž jsme naměřili během operace nízké koncentrace otravných chemických látek v ovzduší. Předpokládám, že to byl druhotný spad z těchto skladů. Podle mého názoru by tyto sklady měly být zničeny. Když by tam nějaké byly, tak jenom v menším množstvím už s ohledem, co všechno se zničilo."

Jak vypadá výcvik české protichemické jednotky?

"Výcvik spočívá v dlouhé tradici, kterou máme od roku 1926, tedy nejstarší v celé Evropě. Naši chemici byli vždy cvičeni dokonce i s ostrými látkami. Ale nikdy ne ve smyslu k použití těchto zbraní, ale vždy ve smyslu ochrany. A tak se vyvíjely přístroje, které jsou jedny z nejcitlivějších na světě. Abych uvedl příklad. Naše detekční chemické přístroje v Perském zálivu byly až tisíckrát citlivější než měli spojenci. Dekontaminaci jsme byli schopni uskutečnit až s desetinásobnou kapacitou než spojenci. Dnes jsou kluci vybaveni o deset roků lepší a modernější technikou, až na některé automobily jako třeba V3S Praga. Ty se snažili někteří napadnou, že jsou zastaralé. Mohu odpovědně říci, že jedny z nejspolehlivějších aut, které pomalu, ale naprosto stoprocentně projížděly poušť, byly právě 'V3Sky'."