Voda dosud neopadla, riziko sesuvů podmáčené půdy také není zažehnáno, a na vyčíslování škod je tedy ještě příliš brzy. Přesto už ale lze odhadnout, že velká voda s sebou vzala hodnoty za miliardy korun, které by zemi chyběly i v lepších časech, než je doba ekonomické krize.
Podle předběžných odhadů Asociace krajů České republiky způsobí nynější záplavy miliardové škody. Na přesnější specifikaci si ještě asociace netroufla.
Správa železniční dopravní cesty předběžně odhadla škody na severomoravských kolejích na 350 milionů korun. A doufá, že na nápravu mimořádně přispěje stát. Dosud totiž ještě nejsou zaplaceny ani škody po loňských záplavách, které železničáři spočítali na téměř 900 milionů korun.
Foto: ČTK
Moravskoslezský kraj již sdělil, že požádá ministerstvo financí o prvních 20 milionů korun na odstraňování následků povodní. Peníze, které kraj obdrží od státu, bude přeposílat obcím s rozšířenou působností. V krajském zajišťovacím fondu, který se využívá v krizových situacích, kraj už má 50 milionů korun. Z nich bude například hradit lidem nové přípojky elektrické energie, které podle odhadů bude potřebovat přibližně 2000 domácností. Lesy České republiky zase nabízejí obětem povodní stavební dřevo za symbolickou cenu.
Pojišťovnám začali klienti hromadně hlásit škody teprve ve středu a statistiky raketově rostou, podle pouze hrubého odhadu ze začátku týdne by se ale souhrnně mohla hodnota pojistných událostí po záplavách vyšplhat na stovky milionů korun.
Biti jsou lidé, firmy, obce, kraje i stát. A to v době, kdy ekonomická situace není zdaleka tak růžová, jak se mohla zdát ještě předloni. Pomoc se tedy bude hledat na všech stranách. Na Brusel se ale třeba zatím nikdo neobrátil, hlásí tamní zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák:
"Země postižené povodněmi mají možnost požádat o pomoc z evropského fondu solidarity. Ten unie vytvořila po záplavách ve střední Evropě v roce 2002. Tehdy z něj čerpalo i Česko ještě jako kandidátská země. V roce 2005 dostalo z fondu 5,5 milionu eur také Slovensko na odstranění škod po větrné smršti v Tatrách. Tentokrát ale o pomoc z tohoto fondu, ve kterém je miliarda eur ročně, zatím žádný z povodněmi postižených států nepožádal."
Evropské peníze ale mohou putovat na protipovodňová opatření, která by zabránila škodám v budoucnu. V operačním programu Životní prostředí je podle resortní ministryně Rút Bízkové na tyto účely momentálně k dispozici téměř 3,5 miliardy korun:
Foto: ČTK
"Teď když se podíváte na www.opzp.cz, tam je vyhlášena výzva na protipovodňová opatření a tam stojí, že od 17. května do 30. června je možné podat žádost a peněz určených na tato opatření v této výzvě je 3,45 miliardy korun. Je dlouhodobý plán těch výzev, počítá se s další výzvou na podzim, ale protože je mimořádná situace, tak pokud bude zájem od starostů od krajů, tak vyhlásíme výzvu hned znova,"řekla ministryně v České televize a zdůraznila, že starostové mohou peníze z operačního programu Životní prostředí využívat samozřejmě jen v souladu s jeho určením:
"Mohou vybudovat zejména, jak my tomu říkáme, přírodě blízká protipovodňová opatření. To znamená suché poldry, mohou si nechat udělat studii vůbec jak lze chránit jejich obec před povodněmi. V podstatě cokoliv, co zabrání tomu, aby voda přitekla do jejich obce. To jsou ta opatření, která mohou udělat z našich peněz. Beton z našich peněz není možný."
V souvislosti se státními výdaji na odstraňování škod prezident Václav Klaus ve středu vyzval k přísnému zvažování efektivnosti takových výdajů: "Jakákoli státní podpora na dostavbu, přestavbu opravu atd. domů by se měla dávat také ve vazbě na to, jestli ten dům prostě stojí na místě, kde hrozí, že bude povodeň každý třetí rok, nebo ne. já bych se velmi, velmi za to přimlouval, aby ty peníze byly použity na určité poposunutí se o pět, deset metrů ve vesnici výše."
A prezident by byl podle svých slov opatrný i s mimořádnými výdaji na budování protipovodňových opatření, po kterých volají sociálnědemokratičtí hejtmani postižených moravských krajů. Socialisté by si podle Klause měli rozmyslet, co chtějí ze státního rozpočtu podporovat, zda třeba zvyšovat mateřskou, nebo vydávat peníze na ochranu proti povodním. Obojí najednou podle něj za dané situace nejde.
Jaroslav Palas
Moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas ale hlavě státu oponuje: "Jsem přesvědčen, že v době povodní anebo po povodních prioritou je ochrana před povodněmi. Stát má finanční prostředky. To, že je deficitní rozpočet, to je pravda. Musí si samozřejmě stanovit priority. A pak je ještě určitá možnost, Evropská investiční banka poskytuje velmi výhodné, solidní úvěry právě na budování protipovodňových opatření. Takže i tam je možno se obrátit."
Podle ekonoma Raiffeisen Bank Michala Brožky je třeba efektivitu výdajů na protipovodňová opatření posuzovat z hlediska výše škod, které by mohly odvrátit. Zejména pokud tyto výdaje nezatíží státní rozpočet a situace umožní rozumně využít prostředky z fondů Evropské unie: "Řekl bych, že tady by mohl být určitý pozitivní efekt, z hlediska velikosti ekonomiky v malém řádu. Je třeba rozlišovat, do čeho se investuje. Toto je věc, řekl bych, která jde na investice, které mohou v budoucnosti zamezit některým škodám, které mohou být potenciálně větší. Takže tady bych viděl řekněme pozitivní příspěvek k budoucímu vývoji české ekonomiky."
Náprava škod, napáchaných záplavami, je někdy nahlížená optikou nových příležitostí a drobného mikroekonomického oživení. Je to ale optický klam, dodává Brožka: "Na mikroekonomické úrovni uvidíme určité pozitivní efekty. I z hlediska hrubého domácího produktu, z toho účetního hlediska, tak jak se projeví ty výdaje na opravy poničených objektů, domů zařízení, nákupu nových věcí, jde o pozitivní příspěvek k HDP. Z toho pohledu by ale pozitivní byly například i války. Ovšem je třeba zde právě rozlišovat, kdy vynakládání prostředků je a není efektivní."
