Velké mapování vodních toků v Česku. Ochránci přírody zapojili i veřejnost

V Česku je skoro 16 a půl tisíce významných vodních toků a přes 86 a půl tisíce kilometrů drobných vodních toků. Odborníci nyní mapují, v jakém stavu řeky, říčky a potoky jsou, aby mohli plánovat jejich případnou obnovu. Do konce roku jich chtějí zmapovat 26 tisíc kilometrů. A zapojit se může i veřejnost.

Projekt mapování řek a potoků s názvem Pasportizace vodních toků rozjeli vodohospodáři spolu s ochránci přírody loni. Podobná revize a dokumentace potoků a říček v Česku totiž dosud chyběla.

František Pelc|Foto: Česká televize, ČT24

„Chceme najít řeky a potoky vhodné k revitalizaci či k přirozenému návratu přírodě. Proto mapujeme, v jakém stavu jsou, a do projektu jsme zařadili i sběr dat o výpustích. Navazujeme na připravované evropské nařízení o obnově přírody, které počítá s návratem k přirozeným vodním tokům. Pokud bude přijato, Česko by mělo obnovit nejméně 250 kilometrů řek do roku 2030,“ uvedl při zahájení loňské revize ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. Připomněl, že v minulosti se kvůli napřimování toků zkrátila délka říční sítě o 30 procent.

Na konci ledna Agentura spustila aplikaci HydroMAP, do které se může zapojit i veřejnost. Podle Kateřiny Kujanové z AOPK je projekt jedinečný svým rozsahem a významně přispěje k ochraně životního prostředí.

„Aktuálně máme zmapováno 10 729 kilometrů řek a potoků, na konci projektu to bude 26 tisíc kilometrů. To je asi čtvrtina všech vodních toků v České republice,“ přiblížila.

Experti díky mapování evidují výpusti, umělé překážky, koryta upravená vodním dílem i další problematické prvky.

„Díky projektu aktuálně evidujeme přibližně 8 300 výpustí, které mohou být rizikem kvůli znečištění a téměř 17 a půl tisíce umělých příčných překážek, které brání rybám a dalším vodním živočichům v migraci. Zmapováno máme také skoro 10 tisíc mostů a mostků, které jsou špatně prostupné pro zvířata žijící v blízkosti vody, například pro vydry,“ doplnila Kujanová.

Vítaná pomoc  

Připomněla také, že každý, kdo má chuť přispět k mapování vodních toků, může třeba na výletě či při procházce pomocí aplikace HydroMAP zaznamenat nějaké problematické prvky v korytech nebo v jejich blízkosti a odeslat jej do databáze.

V Bělé pod Pradědem upravují koryto řeky Bělé|Foto: Tomáš Minarčík, Český rozhlas

Jde například o nevhodné úpravy koryt řek či potoků, staveb, které omezují volný průchod vody, znečištění, česná skládka nebo třeba, že říčka, která dříve byla plná vody, nyní pravidelně vysychá.

„Mohou se ale také hlásit úseky řek, které by zasluhovaly další ochranu. Za každý takový záznam budeme moc rádi,“ dodala s tím, že kromě technických zásahů projekt sleduje i přirozené jevy, jako jsou bobří hráze. Těch zatím zaznamenal téměř 700. „Bobr evropský pomáhá zdarma zadržovat vodu v krajině,“ poznamenala Kujanová.

Projekt mapování řek podle odborníků představuje další krok k ochraně a udržení bohatství české přírody pro budoucí generace.

Výpusť rybníka|Foto: Šárka Kuchtová, Český rozhlas