Veterináři zlikvidovali v Noříně kvůli ptačí chřipce drůbež
Jak ve vojenské zóně to vypadalo v Noříně poté, co se zjistilo, že drůbež v místním chovu je nakažena ptačí chřipkou - virem H5N1, který je nebezpečný pro člověka. Veterináři farmu uzavřeli a kuřata stihl stejný osud, jako minulý týden krůty v 5 kilometrů vzdálené Tisové. Do čtvrtečního rána armáda a hasiči dokončili likvidaci přibližně 28 tisíc brojlerů. Stejný osud potkal i více než 300 kusů drůbeže, kterou chovali lidé doma.
"Strach je pořád, už od rána, když se řeklo, že je tady ptačí chřipka. Mám strach, aby se to na člověka nepřeneslo, do rodiny, do okolí. Je to nebezpečné. - Já jsem v drůbežárně dělala, jak na Tisové, tak v Noříně. Je to šok. Člověk to slyšel nebo sledoval v televizi, ale když se to přiblížilo do vesnice nebo je to přímo vedle vás, tak je z toho člověk špatný."
Přes 120 vojáků zajišťuje dekontaminaci firmy. Na celém území Česka platí zpřísněná bezpečnostní opatření včetně zákazu transportu drůbeže i pořádání výstav. Z okolí deseti kilometrů od místa nákazy se nesmí vyvážet drůbež do zemí Evropské unie. Problémy už měly české kamióny na polských hranicích. Chřipka se od nás nejspíš rozšířila do Německa. Virus H5N1 izolovaný v Norimberku je totiž podle německých úřadů na víc než 99 procent identický s tím, který se vyskytl v Česku. K přenosu nákazy mohlo dojít při obchodu s drůbeží.
Tři případy ptačí chřipky za deset dnů, z toho dva u chovné drůbeže, jeden u labutě, vzbuzuje obavy. Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče se ale ještě nedá mluvit o epidemii ptačí chřipky u nás.
"Ten chov, který je na Ústeckoorlicku, patří do stejné firmy a je mnoho důvodů se domnívat, že nákaza tam byla zatažena při nějaké manipulaci. Takže se fakticky jedná o jedno území, které je teď uzavřeno. Ty dva chovy jsou navzájem vzdáleny jenom 5 kilometrů a pořád hovoříme o jednom území."
Ministr Gandalovič se obává, že druhý případ ptačí chřipky může mít ekonomické dopady na chovy drůbeže. Spotřebitelé se mohou začít bát jíst drůbeží maso. Podle ministra je však velmi pečlivě kontrolováno, dohled se v posledních dnech ještě zpřísnil. Navíc se virus tepelnou úpravou likviduje.
Jak se ptačí chřipka do chovu dostala, se zatím neví. Úmrtnost brojlerů v Noříně se totiž nevymykala běžným číslům a virus byl zjištěn laboratorně, uvádí mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
Ve vedlejí Tisové veterináři kromě drůběže usmrtili i papouška, který byl chován doma. Ministr se majitelce omluvil a koupil nového. V Noříně žije chovatel papoušků. Ve voliérách jich má 80 za více než čtvrt miliónu korun. Veterináři je ušetří, budou je však pravidelně kontrolovat.
Od roku 1998 ve světě onemocněno ptačí chřipkou 313 lidí, z toho 190 zemřelo. V Evropě, kromě Turecka zatím nikdo. Podle odborníků je pravděpodobnost onemocnění v Evropě velmi nízká a to díky jinému stylu života i hygienickým návykům, než v jihovýchodní Asii.
