Vláda schválila dlouho očekávaný návrh zákona o státní službě

r_2100x1400_radio_praha.png

Dlouho očekávaný zákon o státní službě, který upravuje právní poměry služby státních zaměstnanců, schválila ve středu vláda. Podrobnosti přináší Josef Kubeczka.

Jak během jednání kabinetu řekl jeho mluvčí Libor Rouček, státní zaměstnanci by se měli stát zaměstnanci České republiky a jako takoví podléhat jednotnému a ucelenému právnímu režimu. Co to v praxi znamená? Čeští úředníci by měli mimo jiné dostat záruku, že se o ně stát postará až do penze. Měly by jim být zvýšeny platy a také budou mít o týden delší dovolenou. Tímto způsobem si česká vláda hodlá podržet a přilákat nové, kvalitní byrokraty. Po letech průtahů schválený návrh zákona o státní službě by měl odpolitizovat státní správu. Současní úředníci budou muset projít tříletou zkušební lhůtou. Po tuto dobu bude odbornou, jazykovou a psychologickou způsobilost úřednictva prověřovat Úřad státní služby. Jednou z podmínek pro zaměstnávání ve správních úřadech bude morální bezúhonnost odpovídající ustanovením lustračního zákona. Vyplývá to z vládou schváleného návrhu zákona o státní službě. Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla očekává, že o případném zrušení lustrační normy se bude v parlamentu široce diskutovat:

"Toto je velmi citlivá otázka, o které mohu prohlásit, že předběžná jednání jasně ukazují, že bude předmětem politické debaty. Můj názor je, že by bylo správné, aby služební zákon lustrační zákon nahradil. Zda se tento názor prosadí při pralamentním vyjednávání, to samozřejmě nemohu vůbec předvídat."

Na vládní podobu zákona nepanuje jednotný názor. Největší výhrady má pravice, podle níž zákon přiznává úředníkům příliš velké výhody. Vláda si však od přijetí zákona slibuje, že pracovní jistoty a některé další výhody přitáhnou do státních služeb lidi, kteří zatím dávali kvůli vyšším platům přednost práci v soukromých firmách.

Vedle balíku důležitých ekonomických rozhodnutí se na středečním zasedání vlády dočkal schválení i návrh zákona o právech příslušníků národnostních menšin, jehož existenci předpokládá Listina základních práv a svobod. Návrh, který novelizuje řadu zákonů, stanoví, kdo je příslušníkem menšiny, a definuje, co to je národnostní menšina. Zřizuje také vládní Radu pro národnostní menšiny a stanoví podmínky, za jakých se mohou příslušníci menšin podílet na různých správních úrovních na rozhodování o záležitostech spojených s menšinovou problematikou.