Vládní anabáze pokračuje

Mirek Topolánek, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Sociální demokracie odmítla čtyřkoaliční projekt ve druhém pokusu premiéra Mirka Topolánka o sestavení vlády. Jaký k tomu měla důvod? To je úvodní otázka mého rozhovoru s politologem Petrem Justem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Mirek Topolánek,  foto: ČTK
"Na jednu stranu to můžeme vnímat jako snahu komplikovat Mirku Topolánkovi sestavení vlády, ukázat, že není schopen sestavit stabilní vládu, a že tedy by měl dostat šanci někdo jiný. To může být ten první důvod. Druhý důvod může vycházet čistě z logiky, že i to trojkoaliční uskupení samo o sobě má více než nadpoloviční většinu, a proč tedy přibírat dalšího partnera, se kterým by se samozřejmě museli dělit o další křesla, která vláda obsazuje, a podobně. Třeba z pohledu teorie koalice platí jako naprosto ideální, že čím méně je koaličních partnerů, tím lépe. To může být druhý důvod. No a třetí důvod - možná tam jsou různé zákulisní tahy, možná určité mocenské ambice některých představitelů. A když dáme všechny tyto tři důvody dohromady, tak můžeme nalézt odpověď, proč ČSSD to odmítá."

Kdybyste byl postaven do role arbitra, který má rozhodnout, zda je oprávněný požadavek sociálních demokratů, aby se jim Mirek Topolánek omluvil za výrok svého tajemníka Marka Dalíka o přetahování poslanců ČSSD na stranu ODS, nebo názor šéfa občanských demokratů, že Dalíkova slova o sestavování vlády naprosto odpovídají oficiálním názorům ODS, na kterou stranu byste se přiklonil?

Marek Dalík,  foto: ČTK
"To je poměrně komplikovaná otázka. Marek Dalík tvrdil, že mluvil v soukromém rozhovoru s redaktorem Mladé fronty Dnes, který to nahrával skrytou kamerou. Mirek Topolánek to nicméně označil za oficiální stanovisko ODS, byť Marek Dalík není ani oficiálním představitelem ODS a dokonce ani oficiálním představitelem vlády. Tím, že se Mirek Topolánek zastal svého tajemníka, v podstatě podpořil to, co řekl. ODS říká, že z toho nevyplývá žádný náznak přetahování poslanců, já bych to zase až tak idylicky neviděl. Určité náznaky o přetahování poslanců podle mého názoru v té nahrávce ze skryté kamery zazněly, ale netroufl bych si to nějak arbitrárně rozhodnout."

Myslíte si, že poradci či jiní spolupracovníci politiků, tedy lidé, kteří nevzešli z voleb, by měli aktivně zasahovat do tak citlivých jednání, jaká probíhají při sestavování vlády?

"Určitě svoji roli tam hrají, ale musí si být vědomi toho, že ať udělají jakékoliv kroky, tak za ně ponese politickou i morální odpovědnost jejich nadřízený, tedy ten dotyčný politik. Pokud to tedy ten poradce myslí s politikem upřímně, pokud jedná v jeho intencích, podle jeho instrukcí a podle jeho agendy, tak by si měl být samozřejmě vědom i možných dopadů, jaké to bude mít, pokud by jednal mimo tyto instrukce. Takže určitě svoji roli mají, je to běžné i v jiných zemích, není to nějaké české specifikum, poradci, tajemníci, lobbisté fungují ve všech demokratických zemích. Nicméně měli by si být vědomi odpovědnosti a měli by v podstatě ulehčovat svým nadřízeným tu pozici, protože pokud se pak 'provalí' něco nepatřičného nebo něco, co není plně v souladu s linií toho dotyčného politika, tak to samozřejmě vrhá stín na toho politika, protože to jsou jeho nejbližší spolupracovníci, kterým on důvěřuje."

Někteří skeptici s nadsázkou říkají, že český stát je u nás největší "nevládní organizací". Vidíte po bezmála půl roce od sněmovních voleb nějaký posun ve vyjednáváních o sestavení vlády?

"Bohužel musím konstatovat, že příliš velkého posunu jsme se nedočkali. Jsme v podstatě na začátku, jednáme o sestavení vlády, jednáme o tom, kdo vůbec bude zapojen do těchto rozhovorů, a myslím si, že ten příměr s největší nevládní organizací byl poměrně trefný a vystihující."