Volby vyplavily škodliviny
Komunální volby a první kolo voleb senátních máme za sebou, jednotlivá kandidující seskupení sčítají zisky a analyzují ztráty. Proberme si závěrečný účet, který kandidujícím subjektům vystavili voliči. Některé jeho položky jsme probrali s politologem Petrem Justem.
"Česká republika je poměrně specifický stát v tom, že má nadpoloviční většinu z celkového počtu šesti a půl tisíce obcí obce velmi malé, obce pod 500 obyvatel, kde nefungují ty klasické stranické struktury a kde se většinou do voleb staví pouze buďto kandidátky sestavené z nezávislých kandidátů, anebo nezávislí kandidáti jako takoví. Tento vlastně nepoměr v počtu malých obcí pak vede k tomu se zdá, že komunální volby vyhrávají tato nezávislá uskupení. Jedná se však o velmi různorodá uskupení, ten balík nezávislých uskupení zahrnuje různorodá uskupení napříč celou republikou, a nelze jej tedy vnímat jako nějakého jednoho hráče, jeden subjekt, který by měl být od teď považován za nějakou nejsilnější politickou stranu v České republice."
Lidovci, kteří z jarních parlamentních voleb nepostoupili do Poslanecké sněmovny, obsadili v komunálních volbách mezi stranami třetí příčku. Myslíte si, že by to mohlo znamenat jejich návrat na politické výsluní?"Podle toho výsledku bych zrovna nehodnotil, jestli lidovci nastoupili cestu k návratu do vysoké politiky nebo ne. Opět tady trošku platí ten argument, který jsem uváděl u předchozí otázky. Lidovci hodně bodují v malých obcích, a vzhledem k velkém počtu těchto malých obcí, dokazují výsledky vynést strany v komunálních volbách do rovin, které neodpovídají třeba tomu, jak bychom tu stranu dneska zařazovali na celostátní úrovni."
Z velkých politických stran na počet mandátů vyhrála komunální volby ODS, ale přesto je to pro ni prohra. Může tuto skutečnost blíže vysvětlit?
"Občanská demokratická strana skutečně v těchto volbách výrazně ztratila, a je to vidět zejména ve velkých městech, kterými doteď byla tak trošku specifická, že je ovládala téměř všechna, ať už města krajská nebo města tzv. statutární. Poslední vývoj ale ukázal, že pravděpodobně dlouhodobé vládnutí jednoho politického subjektu, navíc na mnoha místech například i s nadpoloviční většinou zastupitelů, může vést k tomu, že strana třeba ztratí schopnost sebereflexe, uzavře se, daleko hůře je schopná reagovat na podněty zvenčí, protože žije v jakési jistotě, že má postavení v daném zastupitelstvu a v dané obci, které ji umožňuje v podstatě se neohlížet na okolní zájmy. Pokud to trvá dlouhodobě, je naprosto přirozené, že po určitém čase dojde k alternaci moci v dané obci a nahradí ji buďto její konkurenti, tedy ČSSD, v některých případech TOP 09, anebo různá sdružení občanů, která často vznikají, což je zajímavé, z odpadlíků nebo odštěpenců od ODS."Co podle vás přinese propadák Věci veřejných v komunálních i senátních volbách, ale i ODS na pražském magistrátu, pro vládní koalici. Nemůže napjatá atmosféra přispět k naplnění poněkud prostoduché stupnice nepřítel - úhlavní nepřítel - koaliční partner?
"Komunální volby ani senátní volby nemají sice přímý dopad na stabilitu vlády a vládnutí, protože vláda je odpovědná pouze a výlučně Poslanecké sněmovně, a v ní si nadále drží současná vládní koalice pohodlnou většinu. Je ale jasné, že zisk jednotlivých stran se bude odrážet do jejich vnitřního vývoje, do jejich vnitřního dění, a to často může vést až k tomu, že změny uvnitř se mohou projevit i v jakýchsi změnách navenek. Už jsme zaregistrovali první prohlášení představitelů Věci veřejných, kteří říkají, že chtějí trošku přehodnotit to, jak působí ve vládě. Chtějí hrát roli více 'levicovějšího' subjektu ve vládě, který bude třeba brzdit reformy. Takže tímto se pak vlastně nepřímo i ty senátní a komunální volby mohou stát i trošku přítěží ve fungování vládní koalice. Věci veřejné se totiž domnívají, že ten špatný volební výsledek jim zajistilo právě vládní angažmá a například i vládní reformy, se kterými kabinet postupně veřejnost seznamuje, byť to jsou reformy, které jsou spíše naplánovány z nějakého dlouhodobějšího nebo střednědobějšího hlediska a ještě vlastně ani přímo aplikovány nebyly. Otázka je, nakolik to ohrozí vlastní existenci vlády. Tady bych nepředpokládal, že výsledek voleb komunálních a senátních by vedl třeba k pádu vlády, ani bych nepředpokládal, že by došlo například k přeskupení sil ve vládě. Přece jenom pokud, a stále ta hrozba tady je, vláda ztratí většinu v Senátu, tak se o to více bude muset semknout, aby udržela většinu v Poslanecké sněmovně, protože to je to, co ji může trošku zachránit i od případného obsazení Senátu sociálními demokraty, vzhledem k tomu, že naprostá většina zákonů nevyžaduje souhlas Senátu, který by sněmovna nemohla nějakým způsobem ovlivnit. Sněmovna může přehlasovávat senátní veta, a proto je vládní většina ve sněmovně tou poslední pojistkou, kterou si vláda může zachovat pro svoji stabilitu."