Vysokoškoláci i jejich pedagogové vyšli do ulic

Vysoké školy vyšly do ulic. Nejdřív v Oloumouci, teď v Praze, aby poslancům předaly "pitevní zprávu českého vysokého školství". Důvodem je neutěšená situace s financováním škol a snaha přimět vládu a parlament, aby se touto situací zabývaly. Investice do vzdělání se podle zástupců vysokých škol každému státu vrátí. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Vysokoškoláci i jejich pedagogové vyšli do ulic

Průvod několika set olomouckých studentů a pedagogů ulicemi města na protest proti nedostatečnému financování vysokého školství, foto: ČTK

Vysokým školám nejde jen o navýšení rozpočtu v řádu stovek milionů korun, ale o zásadní změnu postojů politiků ke školství. Univerzitní budovy jsou totiž v katastrofálním stavu, vybavení počítači mizivé a platy nízké. Akademická obec o sobě dává slyšet většinou ve zlomových momentech českých dějin. Teď je však situace jiná. Školy nechtějí vládu měnit, ale přesvědčit ji, aby zaujala ke školství vstřícný postoj. Jak řekl předseda Vysokoškolského odborového svazu František Barták, rozpočet vysokých škol je nyní kolem osmi miliard - to však nestačí.

"Vážnější změnu by přivodil přibližně dvojnásobek dnešního provozního rozpočtu. Je zřejmé, že to není možné splnit najednou. Ale co potřebujeme, je, aby politici byli schopni říct: ano, toto je velmi důležitá priorita a my budeme postupovat po těch a těch etapách."

Rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Ivan Wilhelm

Ministerstvo školství a vysoké školy požadovaly na příští rok navýšení svého rozpočtu o 5 miliard 200 miliónů korun, aby se mohly začít měnit a zkvalitňovat podmínky pro vzdělávání. Vzhledem k reformě veřejných financí dala vláda školám jen 1 miliardu 700 miliónů. Podle akademiků není možné za tyto peníze uskutečnit reformu. Rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Ivan Wilhelm poznamenal, že pokud by vysoké školy dostaly pět miliard navíc, byly by schopné se do tří čtyř let dostat na úroveň zemí Evropské unie.

"Jestliže nebude 5,2 miliardy a následné kroky po roce 2004, nebude to rok 2008, bude to další rok. Ale nevíme, ve kterém roce to bude. Jestli to bude za padesát nebo za pět set let. Nevím, do čeho jiného máme dávat peníze, když ne do našich dětí."

Průvod několika set olomouckých studentů a pedagogů ulicemi města na protest proti nedostatečnému financování vysokého školství, foto: ČTK

Podle rektora Wilhelma jsou školy s ministerstem ve shodě a jsou schopny zpovídat se z toho, k čemu peníze využily. Podle pedagogů hrozí, že české školy se stanou útočištěm těch, kteří nejsou schopni uspět jinde, což platí jak pro studenty, tak i pro jejich univerzitní učitele. Jak uvedl František Ježek - předseda Rady vysokých škol, nebylo snadné přesvědčit akademiky, aby protestovali v centru města. Po 14 letech jednání však jinou možnost nevidí, neboť dlouhodobý výhled rozpočtových prognóz ministerstva financí vzbuzuje obavy.

"V tom výhledu rozpočtu chybí dejme tomu tři miliardy pro vysoké školství. Ale co je daleko horší, dál bude ještě hůř. Objevují se takové řeči, že musíme počkat. Není proč čekat, protože ten výhled tam naprosto chybí."

Jak dodává zástupce studentů Jiří Nantl, v prognózách do roku 2007 stojí, že studentů má být o 20 procent více, ale nárůst rozpočtové kapitoly vysokého školství v příštích dvou letech bude o polovinu nižší. Je tak rozpor mezi tím, co společnost po školách chce a co jim platí. On sám však demonstraci za velký zlom nepovažuje.

"Daleko větší zlom je, že akademická obec překonala ten pocit, že univerzita je něco tak výjimečného, že by jí všichni měli věnovat pozornost. Myslím si, že teprve teď si řada lidí uvědomila, že vysoké školy jsou jedna ze sfér ve státě, které se musí rvát o svoji pozornost. Ale to je dobře a my to teď budeme dělat."